Hrdost je přirozené naladění člověka, s tou většína lidí přicází na svět, jen malá část lidí přijde nějak osudově zatížená, tedy bez  hrdosti….hrdí se vlastně rodíme….

Co to je vlastně hrdost? Hrdost je vědomí si vlastní hodnoty, hrdý člověk zná svoji hodnotu a neprojekuje si ji skrze to, jak ho hodnotá druzí… žije svobodně, neplní očekávání, nezavděčuje se…… 

Jak jsme vychováváni, jsme vlastně omezováni ve své hrdosti, je nám vnucován model poslušnosti, příkazů a zákazů, jsme hodnoceni, omezuje se naše spontaneita, přirozenost…. naplňuje nás strach z toho, že nebudeme dobře hodnoceni, že budeme kritizování, odsuzování a tím opuštění….. 

Znáte to: slyšeli jsme v dětství často: co to děláš? proč to tak děláš? jak se to chováš? jak to přemýšlíš? proč tě tohle nebaví? jak jsi to nakreslil? proč to zpívíš takhle?  jaké to máš známky? proč chceš být kuchařem a ne právníkem? proč chceš lítat po lese a nechceš hrát hokej? důležité je tohle a ne tamto……… tisíce a tisíce takových vět nás zbavuje hrdosti……dostává nás do podivného postavení nesvobodného tvora, který ztratil vlastní identitu, není již sám sebou, snaží se být něčím, čím ho chce mít okolí – rodiče, učitelé, okolí…..začneme hrát role, začneme se s těmi rolemi ztotožňovat, přestáváme být sami sebou a začínáme se podvědomě bát , že tu roli nezvádneme…. dostáváme s o velikého tlaku, který začal tím, že s námi od narození jednali jako s nějakou loutkou, byť si toho nebyli vědomi…. neboť s nimi bylo také tak nakládáno, oni se tomu nedokázali vzepřít, ztratili hrdost a tak v tom jedou celé celé generace….přijali jsem to, že nemůžeme být takoví jací jsme ve své přirozenosti, jsme takoví, jakými nás chce mít okolí…

Člověk, který ztratil svoji hrdost se začne usilovat aby byl okolím oceňován, uznáván, aby byl důležitý… a tam nastupuje pýcha…. člověk splnil mnohá očekávání, měl dobré známky, vystudoval, šel kariérním postupem, „něco dokázal“, vlastní majetek, je veřejně známý, je veřejně uznávaný, je mocný…. a je na to pyšný…. má bláhový pocit, že je lepší než něž ti druzí, že má větší moc než ti druzí, že má moc nad druhými….je to jen jeho zmatení, kdyby měl odvahu ponořit se do vlastního nitra, najde tam jen strach a prázdnotu……

…a navíc v  pohádkách to tak je: pýcha předchází pád….. a v pohádkách je pravda…..

Buďmě hrdí, abychom nebyli pyšní…….

Období od 1.do 15. července bude plné šancí jak dobít baterky…. po náročném období května a června a před nadcházejícím zátěžovým obdobím od druhé půlky července.

Nemusíme se ničeho bát… jen se skutečně zaměřit na to abychom letní dny využili k tomu, abychom si fyzicky, mentálně i emočně odpočinuli….

Zaměřit se na pobyt v přírodě, na to co nám dává čas strávený s rodinou a blízkými lidmi, nezabývat se zbytečně tím, co děje na politické scéně, co nám vtloukají do hlav média…..

Uvědomovat si jaké dary nám dává přiroda, jak můžeme opravdu svobodně dýchat v jejím lůně, jak se starat o to, abychom z přírody brali jen to ,co je pro nás nezbytné a život podporující, nezahlcovali se zbytečně věcmi, kerém nám dají jen okamžitou  pomíjivou radost a potom se hned stanou zbytečným odpadem, uvědomovat si jak nicotní jsme proti hvězdné obloze… jak důležití jsme v procesu zrání jednotlivce i celé lidské společnosti….. Aloha!

Tak zvaná jarní únava je vlastně reakce našeho organizmu na konec zimy a začátek jara. Velice se v tomto období mění energie a po zimě, kdy bylo málo světla, tepla, když bylo vše v přírodě v útlumu, začíná se vše probouzet, energie sílí a když my se na to připravíme, naladíme se včas na tyto jarní energie, můžeme jarní únavě předejít.

Člověk ovšem není jen fyzické tělo, měli bychom tedy obsáhnout celého člověk…tělo posílíme očištěním- půstem – stačí od začátku března jeden den v týdnu zařadit půst, nejlépe o víkendu… jen pít vodu a bylinkové čaje, nebo si dát púst rýžový: uvařit si kvalitná rýži, ani ji nesolit a jíst jen tuto rýži ve čtyřech dávkách za jeden den.

Popdořit očistu těla můžeme i očistou střev a zažívacícho traktu: umeleme třeba na kavomlýnku 100g lněného semínka a 10g hřebíčku, směs užíváme ráno zalitou vlažnou vodou vždy 3dny, potom 3 dny vynechat a opět 3 dny, než tuto dávku spotřebujeme.

Odkyselení organizmu můžeme udělat užíváním solanky z himálajské soli: jednou denně sklenici vody se 2 čajovými lžičkami solanky po dobu nejlépe 21dí.

Nezapomeneme na vitamíny: kysané zelí, jablka, červená řepa, čerstvé klíčky si sami jednoduše připravíme doma, při procházce přírodou si můžeme natrhat snítky rašící kopřivy, pampelišky, sedmikrásky…..

Potřebujeme i vyrovnat mysl a emoce, třeba prostřednictvím meditace. Zklidnění mysli a emocí má veliký vliv na náš fyzický stav.

Zařadit několika minutovou meditaci na každý den. Stačí sednout na klidném místě, rozostřit na plamen svíčky, sledovat jen vlastní dech a tím se zklidnit, uvolnit. Můžeme využít i energii kamínků: například lapis lazuli, křišťál, ametyst nám pomůže se zklidnt a cítit se dobře.

Celkovou svěžest podpoříme také masáží pupečního centra: ruce si tření m o sebe zjemníme a zahřejeme, potom jednou rukou krouživě hladíme oblast pupku, celkem 21x, vydechneme a pokračujeme druhou rukou 21x. Ukončíme výdechem.

I vědomé pociťování vděčnosti za každodenní maličkosti nám posílí toky energií i odolnost psychickou a emocionální.

Přeji Vám příjemný nástup jara! Aloha!

Letošní popeleční středa bude 2.3.2022…. numerologicky to je den s energií spolupráce, vzájemného pochopení a díky tomu vytváření harmonické atmosféry.

Popeleční středa souvisí s křesťanskou liturgií a tradicemi, je předznamenámí Velikonoc, začíná s ní doba postní.

Popel je symbolem toho, že ze země pocházíme a tam se také vrátíme…  prach jsi a v prach se proměníš… máme si tím připomenout naši pomíjivost, také pomíjivost všeho fyzického a materiálního a zaměřit se na to nepomíjivé, čím je náš duchovní rozvoj, učení se pokoře, toleranci a vzájemnému pochopení. Nečiň co necheš, aby druhý činil tobě…..

Popelem se také dříve čistilo – například nádobí…. tady symbolizuje výzvu k očištění sebe samého od všeho omezujícího, nepotřebného, nejen na těle, ale především v Duši a v Srdci….. máme na to dosti času, 40 dní do Velikonoc… abychom se podívali do svého nitra a odhalili tam zlobu, závist, křivdu, vinu, kritičnost, touhu po moci a po mamonu…. a bychom se od toho očisťovali, třeba odpouštením sobě i druhým, abychom prosili za odpuštění , nesoudili a snažili se konat „Dobro“

Mám pocit, že to letošní očistné období všichni hodně potřebujeme a že nás to bude stát dosti práce, abychom toho co nejvíce v sobě a ve svém životě očistili.

Když tu cestu nastoupíme, bude to mít obrovský dopad nejen na nás osobně, ale na dění kolem nás, na dění ve světě. Aloha!