Archives

Strach a jeho sestra panika

Strach je emoce, která je jednou ze základních, pudových emocí.  Na této základní pudové  úrovni nám pomáhá udržovat se naživu….. tedy nepřekračovat určité hranice konáním, které nás přímo ohrožuje, je tedy prospěšný.

Ale my více pociťujeme strach, který je zcela destruktivní, je to strach, který pociťujeme vlastně zbytečně, často vykonstruovaný tím, že přijímáme bez korekce rozumem informace, které k nám přicházejí zvenčí, které však sami ani neprověřujeme, zda jsou opravdu reálné…. Tento strach nás připravuje o energii, vede k nás k chování, které je iracionální a které nám přinese těžkosti a zmatek. Strach je jako magnet, násobí se a posiluje se strachem dalších lidí….. jako houba se nacucává a sílí a roste a roste až přerůstá v paniku.

Panika je znásobený strach, vlastně paralyzující zdravý rozum i instinkty, panika je jako bomba hozená mezi lidi. Její dopad následně vyváří spoušť a destrukci. 

Strach je i veliká zbraň pro ovládání lidí. Lidé, kteří se bojí jsou lehce ovladatelní, jak jsou zbavení zdravého rozumu a instinktů, nechají se ovládnout někým, kdo jim nakuká, že on je ten, kdo je ochrání, zachrání, když ho budou poslouchat, když budou dělat to, co on jim řekne. A lidem se jakoby uleví, hle, vždyť přišel zachránce, spasitel. A jsou potom schopni dělat úplné „blbosti“, jsou schopni dělat i zvěrstva…. stačí se podívat do minulosti, lidstvo má  mnoho zkušeností s tímto a asi je nepoučitelné…..

Co dělat, aby nás strach, natož panika neovládla?

Používat zdravý rozum, filtrovat informace, vždy je ověřovat vlastní zkušeností, zbytečně se nepotkávat s lidmi, kteří strachu podléhají. Dělat v reále věci, které jsou užitečné, posilovat i vnitřní sebekázeň, pracovat s vlastními myšlenkami, ty neužitečné a vedoucí ke strachu prostě propouštět, posilovat důvěru v sebe, ve vlastní rozum, posilovat vlastní schopnost se orientovat v situacích, které nastávají, řešit je s rozvahou a spoléhat především na sebe a ne na nějakého „zachránce“

Přeji Vám hezký začátek března, jaro už se ozývá, s jarem přichází nová energie, příroda po zimě procitá a sílí, čerpejte tuto energii pobytem v přírodě, těšte se z maličkostí! Aloha!

 

Ůnor, ledviny a naše obranyschopnost…..nejen fyzická

Začal nám měsíc únor, období, kdy stále vládne zima, ale někde hluboko pod zemí se již vše připravuje na nástup jara.

Chlad, málo světla, pocit, že jaro je ještě někde v dálce před námi, to vše působí na náš organizmus a právě nyní jsou velice exponovány naše ledviny. ledviny jsou párový orgán a mají velice důležitou funkci pro cělé těla naše tělo a jeho fungování. Skrze ledviny se předává energie všem orgánům. Silné ledviny přinášejí zdaví a sílu. Oslabené ledviny se projeví třeba slabou vitalitou, zhoršením sluchu, častým močením, bolestmi v kříži, špatným spánkem, neplodností. Otoky nohou , bolesti kolen a kloubů, ukazují na špatný stav ledvin. Psychika je oslabena, máme sklony k depresím a celkově se necítíme dobře.

Z hlediska nefyzického ledviny souvisí s naším vztahem k životu, k lidem, k sobě, s našimi vztahy… vždyť je to párový orgán!

Ledviny můžeme podpořit dostatkem spánku, přirozenou stravou: pohanka, jáhly, luštěniny,  cibule, česnek, zázvor, červená řepa, celer, kvalitní polévky, i maso v rozumné míře. Nepřehánět to s rafinovaným cukrem, kávou a alkoholem. Prospějeme i bylinkami: lichořeřišnice, řepík, tužebník jilmový.

Jaké cviky prospívají ledvinám:

Ve stoji se spustíme do volného předklonu, ruce vyvěsíme a prodýcháváme do beder, do ledvin…… potom se od spodních obratlů zvedáme do vzpřímení.

Můžeme si udělat i nepřímou masáž ledvin:

Dlaně si třením o sebe zahřejeme a potom položíme prsty směrem k páteři na záda zhruba tam, kde jsou v těle uloženy ledviny a lehce tuto oblast třeme, dýcháme pěkně až pociťujeme příjemné teplo.

Zcela jistě nám prospěje i některé mentální cvičení:

Pociťování vděku… k tomu máme mnoho příežitostí po celý den…… a večer před usnutím poděkujeme za den, který právě končí a odevzdáme se  blahodárnému spánku.

Zaměřování se na to co nás těší, místo toho abychom všude hledali chyby a ohrožení, to nám také přinese prospěch.

 

Přeji Vám příjemný letošní únor! Aloha! 

 

 

 

ROK 2020, co nám asi přinese…

Rok 2020  energeticky v sobě nese vlastně čtyři číslovky 2….. proč čtyři, když vidíme jen dvě?

Ano, dvě jsou ve viditelné rovině, ty jsou velice silné a působí na fyzické úrovni.

Dvě jsou skryté, to jsou ty „nuly“… ty v sobě nesou energii číslic stojících před nimi.

Dvojka v sobě má energii harmonie, spolupráce, porozumění, schopnosti vnímat věci a události nejen z vlastního hlediska, ale i z hlediska druhého.

Když sečteme dvojky viditelné, máme 4.

Čtyřka je energie pořádku, řádu, opak chaosu. Ovšem nejde jen o řád, který si vytváříme my lidé, naše lidské právo, náš pohled na spravedlnost, ale především Řád Vyšší, řád Vesmíru, Přirody, Boží řád. 

Když sečteme všechny dvojky v letopočtu, máme 8.

Osmička je energií Božího Požehnání. Babička říkávala: Koho má Pán Bůh rád, toho zkouškami obdařuje. A vždy nám nakládá to, co uneseme. Tak máme za zkoušky děkovat a přijímat je jako výzvu k posunu vpřed.

Bude to rok zcela jistě velice zajmavý. Když budeme respektovat v každodenním životě jeho energie, budeme se učit spolupracovat, domlouvat se, dodržovat pravidla, smlouvy a zákony lidské, a nebudeme se protivit vůli Vyšší, potom bude pro nás opravdu Požehnáním tento rok prožívat.

Pokud bude vítězit naše sobectví, touha po osobním prospěchu a zisku, bude nás energie tohoto roku nutit často asi drsně ke změně. Jak jednotlivce, tak rodiny, skupiny, státy i celé lidstvo.

Jsme jen malou  součástí něčeho tak dokonalého, jímž je Život, Stvoření. Když toto s Pokorou a Vděčností přijmeme a budeme podle toho žít, budeme podle toho uspokojovat své potřeby a přání, bude náš život celkem příjemný. 

Malé moto k meditacím v roce 2020:

Prosím o sílu prožívat kadý den jako zázrak, prosím o schopnost  pociťovat vděčnost za každodenní maličkosti. Kéž dostávám ne to, co chci, ale to co potřebuji. Kéž pociťuji sounáležitost s ostatními, se všemi bytostmi, s přírodou a celým Stvořením. Amen

Když máme těžké období… jak to ustát….

Taky se vám stalo, že jste měli období, kdy se vám skoro nic nedařilo, pořád se objevovaly nějaké komplikace, překážky, měli jste pocit, že jste na všechno sami, že to snad ani nezvládnete, že vás život válcuje?

Asi není nikdo, kdo by alespoň jednou takovým obdobím neprošel.

Tak jak z toho ven:

Mnoho věcí neovlivníme, prostě se dějí, také sklízíme co jsme zaseli, jak v rovině činů, tak v rovině slov i myšlenek. Každý dělá chyby a ty potom vygenerují problémy, které nás nutí, abychom je vyřešili.

Máme zcela svobodnou volbu jak se k takovým situacím postavit.

První, a mám zkušenost, že častější, u většiny lidí je ta, že propadneme skepsi, zmatku, rozčarování, máme sklony obviňovat sebe a také ty druhé. Máme pocit, že se to na nás valí a nikdy to neskončí, že to neustojíme. Tento postoj nám krásně odčerpává energii a my opravdu budeme ve vleku situací a chyb, překážky se budou zvětšovat a bude se to celé táhnout dlouho, my budeme vyčerpaní psychicky i fyzicky a naděláme další chyby, vše si ještě více zkomplikujeme. A tím se náš postoj k sobě samým ještě zhorší, zhroutíme se, nebo propadneme vzteku a budeme obviňovat a obviňovat a obviňovat. ..a nic se nezlepší…..

Nebo se pokusíme vše rozdýchat, jakoby se od té situace, která se nás sice osobně velice dotýká a komplikuje nám život „zkusíme vzdálit“, podívat se na ni s jakýmsi odstupem.

Uvědomíme si, že  nemá cenu obviňovat sebe ani druhé, hroutit se a lámat nad životem hůl.

Prostě zkusíme hledat postupné kroky jak to vyřešit. Samozřejmě budeme mít strach zda to zvládneme, pochybnosti jak to dopadne, ale to jsou jen takoví ďáblíci, co nás odvádí o toho, abychom řešili co skutečně řešit máme a co řešit umíme. Nebojme se požádat někoho blízkého, aby nám pomohl, třeba jen tím, že nás vyslechne, že nám řekne svůj názor na to jak vše řešit.

Ale konečné rozhodnutí co a jak uděláme stejně bude na nás. Proto vezměme zodpovědnost na sebe, vydechněme všechny strachy i vzteky, a pusťme se do malých postupných krůčků, které nás vyvedou z bludiště, do kterého jsme se zamotali.

Je normální chybovat, jen je dobré si chyby připustit a pokoušet se je neopakovat. Obviňování a sebeoviňování nic nevyřeší.

Vše má řešení, jen skrze clonu strachu, vzteku, bezmoci je nevidíme.

Přeji Vám, abyste vlastní chyby brali jako krůčky k úspěchu, abyste zkoušky, které nám život přináší neomítali, ale bŕali jako výzvu. babička říkala:“ Koho má Pánbů rád, toho zkouškama obdařuje, pěkně poděkuj! “ Aloha!

 

Nastalo nám Račí období… podle postavení Slunce

Sluníčko se nám postavilo do znamení Raka! Začalo léto a vládne nám citlivý intuitivní Rak.

Je to období, kdy také vládne rodina a pospolitost. Začnou prázdniny a máme tu možnost opravdu rozvíjet rodinné vztahy, být spolu, snažit se porozumět svým blízkým vyjadřovat jim lásku a vzájemnost.

Také je pro toto období důleží zaměřit se na posilování respektu k druhým, především členům rodiny a to nejen té uzké, ale i širší rodiny. K tomu je příležitost při společných setkáních, výletech, ale i při společné práci třeba na zahradě, protože zahrada je takovým symbolem rodiny.

Je to příležitost společně připravovat dobré jídlo, společně potom u hezky prostřeného stolu vše konzumovat. A u toho se otevřeně a s respektem byvit o tématech, která potřebujeme komunikovat, ať už jsou zcela praktická, nebo se týkají vyjasnění určitých situací. 

Sepětí rodiny, její vzájemné propojení, to je energie Raka a jeho období. Rozvíjet i citlivost, intuici, to je krásná šance právě v rámci rodiny. Ozdravění a upevění vztahů v rodině je možné jen když se odvážíme být otevření, upřímní a budeme se učit odpouštět a prosit o odpuštění, aby v nás nezůstávaly zbytečné nánosy pocitů křivd a vin. Jen si dejme pozor na emoce, protože období Raka je právě emočně vypjaté. Emoce se učme prožívat, nikoliv potlačovat, ale nenechávjme se jimi ovládat. Cestou je i pochopení a poznání sebe sama, svých emocí a pocitů. 

Využijme Račího období k posilování toho, co je zdravým jádrem společnosti. Pochopení, respekt a láska nám pomáhají řešit i mnohdy složité situace. Aloha!

 

Užijte si svatojánských energií v tomto roce!

Letošní svatojánské období bude velice zajímavé, nastane několik dní po úplňku!

Úplněk v pondělí 17. června to započne…. možnost zbavit se zbytečných nánosů emocí i myšlenkového balastu, který nás brzdí na Cestě k Otevřenosti, Opravdovosti a zavírá nám prožívání skutečných Zázraků…. ten balast to je strach,  z něho plynouci pózy, snahy ovládat druhé, tedy i sebe, usilování o dosažení zdánlivých úspěchů a snahy zviditelnit se skrze majetek, společenské postavení., skrze moc..

Toto vše nás zbavuje svobody, obírá nás o energii, o zdraví těla i Ducha.

Zkusme se v úplňkové době pořádně nadechnout, potom vydechnout, postavit se pořádně nohama na Zem, přiznat si co opravdu jsem, co opravdu chci a co jsem ochoten a schopen pro to také učinit!

A pokud jsem opravdový, třeba si přiznám, že bych chtěl něco, ale nejsem připraven pro to udělat maximum, nebo nevěřím, že bych toho mohl dosáhnout… tak prostě přijmu, že toto nemusí být v mém životě a rozhodnu se udělat něco, co bude pro mě reálnější, tedy i příjemnější, tedy dosažitelnější. Princip o čem pochybuji, čemu stoprocentně nevěřím, to se nemůže stát.

Taková sebereflexe krásně rezonuje s energií tohoto úplňku a může nás připravit na prožití svatojánského víkendu jako období, kdy se projevují Zázraky na všech úrovních.

Vybrat si místo, společníky na svatojásnký víkend ještě máme čas.

Nejlépe ho prožít na místě co nejméně zasaženém lidskou destruktivní činností, co nejmémě zasaženém smogem technickým, mechanickým, chemickým i emočním…… nejlépe vlastníma rukama se hrabat v zemi, s pokorou a rozvahou si vzít nějaké dary Matky Země třeba v podobě plodů, bylin a květin právě rostoucích a zrajících.

Vydat se v noci za lesními bytostmi, za vílami a skřítky, kteří chrání ty největší Poklady, jimiž je čistá voda, stromy, rostliny, kameny…..i vzduch……jen když se ztišíme, budeme jen pokornými pozorovateli, máme šanci tyto bytosti potkat, poznat a komunikovat s nimi. Přeji Vám krásné svatojánské období! Aloha!

Neusilování a přijímání toku života… cesta ke štěstí a spokojenosti….

V dnešní uspěchané, na výkon a hodnocení zaměřené době není zcela jednoduché cítit se spokojený a štastný…. jsme stále pod tlakem co všechno musíme, také nesmíme, kdy co jak stihnout, být úspěšný, zažít toho co nejvíce, pojistit se proti všem možným rizikům a hrozbám, vypadat „IN“, čelíme informační smršti a těžko se v ní orentovat….. stále jsme srovnáváni s druhými, sami se srovnáváme, chceme stihnout vydělat co nejvíce peněz, potom stihnot ty peníze utratit za věci a zážitky……jak v té mele být spokojený a šťastný?…. jde to vůbec?… přestože se vynořují stále nové a nové zaručené návody jak být úspěšný, bohatý, šťastný….. moc se to lidem nedaří……

Proč to tak je? Myslím, že na vině je právě to, že jsme přijali „matrix“…. honíme se za chimérami a uniká nám podstatné….. míjíme se s blízkými, ale i sami se sebou… 

Jsme naučeni chtít mít vše pod kontrolou, usilujeme o jistoty, na druhé straně čelíme neustálým   virtuálním hrozbám: hrozí nám nemoci, stárnutí, hrozí nám neúspěch,  hrozí nám ztráta přátel, hrozí nám  ztráta práce, hrozí nám konkurence,  hrozí nám přepracovanost, hrozí nám  hospodářská recese, zvyšování daní,  hrozí nám klimatické změny, hrozí nám cizí jiní lidé, … těch hrozeb je tolik, že se mi ani nechce všechny vyjmenovávat.

Těch tlaků, které na nás útočí je opravdu hodně. Jak s tím nakládat abychom nepodlehli skepsi, seziluzi, rozčarování?

Podle mě jedinou cestou je jednoduše se od všeho tak trošku vzdálit, nedávat informacím, které k nám doléhají tolik váhy, zahalit je tak trošku „do mlhy“….

Cestou je učit se neorientovat se na budoucnost, ale na přítomnost. Prostě se učit prožívat konkrétní den, konkrétní situace a s nimi spojené prožitky naplno a navíc bez toho, abychom je prosívali sítem hodnocení a srovnávání, učit se vlastně nic neočekávat, prostě přijímat to, co je a  za to co je být vděčný.  Také si uvědomovat a přijímat, že to , co se líbí mě, se nemusí líbit druhému, ale že to není projev nepřátelství, ale projev pestrosti Života. Učit se zaměřovat na takové prožitky, jako je mlj nádech a výdech, na to, že mohu chodit, hýbat se, že vidím, slyším, že mám kde bydlet, co jíst a že mám ve svém okolí pár lidí, se kterými se cítím příjemně.

Nechat někdy věci plynout a zkusit je nehodnotit a neovlivňovat je očisťující, osvobozující a energií nabíjející.

Každý den večer si sednout a zkusit si vybavit alespoň 3 zážitky, ze které mlhu poděkovat je taková malá, ale zaručená cestička ke zdraví a štěstí.  

 

Proč prožíváme některé situace znovu a znovu……

Často se nám stává, že prožijeme podobnou situaci, kterou jsme již nejednou zažili…. pokud je to situace příjemná, není co řešit, možná si to ani neuvědomíme….

Ale nám se vrací v podobné podobě situace, které nejsou zrovna příjemné, ba naopak, často jsou velice těžké a svízelné…. Čím to asi je?

Tady se projevuje zřetelně zákon příčiny a následku. Vezměme to zcela jednoduše: například v pondělí nevyndáte před dům popelnici, i když víte, že v úterý ji vyvážejí…. buďto zapomenete, nebo se vám nechtělo…..a tak v úterý máte stále  plnou popelnici a budete muset muset řešit kam s odpadky celý další týden…. příčinou je nevyndání popelnice, následkem jsou komplikace s odpadky….. Můžete se poučit a příště popelnici včas vyndat a potom se situace nebude opakovat…. nebo opět popelnici nevyndáte a budete problém s odpadky prožívat znovu… Máte svobodnou vůli….. Samozřejmě si teď řeknete, že to zase tak těžká situace není, ano máte pravdu…. ale stejně to je i v zásadnějších situacích.

Například si „vyberete“ nezodpovědného partnera a máte s ním dítě…… po čase se rozejdete, ale čekají vás dlouhé roky komunikace s tímto člověkem, protože máte společné dítě….. a tam se vám mohou opakovat stále stejné situace: problémy s placením alimentů, dohady o péči o dítě, spory o jeho výchovu…příčinou je „špatný výběr partnera a otce dítěte“…. následkem jsou komplikace při komunikaci s ním….. Nic není trest, je to pouhé působení zákona příčiny a následku! Proto nemá cenu, abychom se kvůli tomu trápili, vyčítali si to, prostě nám nezbývá než to přijmout, nepodlehnout emocím a celou situaci, tedy i situace opakující se, přijmout, než se zákon naplní… tedy až dítě dospěje a tím nutná komunikace s jeho otcem  pro vás skončí.

A také být při výběru dalšího partnera, případného otce dalších dětí obezřetnější…… jinak se tyto situace budou opakovat….

Vše máme ve svých rukách, jen často jednáme unáhleně nebo pod vlivem emocí…. Abychom si zbytečně neztěžovali život, je dobré pracovat s vlastní myslí a s emocemi, praktikovat každodenní psychohygienu. Třeba tím ,že začneme s vnitřním dialogem, že budeme usměrňovat toky vlastních myšlenek i emocí.

Být trochu jako voda…..

Často „tlačíme na pilu“, stále něco řešíme, máme velká očekávání, chceme mít jistotu,  vidíme situace jen z jednoho úhlu pohledu…..a tím přicházíme o energii a nejsme spokojení, vyrovnaní, ani zdraví….

Voda v potůčku prostě jen teče… pokud nevyschne nebo nezamrzne…. a když na své cestě potká další potok, prostě se s ním spojí a teče dál….  a potom potká řeku, spojí se s řekou, řeka teče dál až doteče do moře a spojí s ním, a v moři potom proudí už slaná, neřeší, jestli bylo lepší když byla ptotkem, nebo když byla sladká… prostě zůstává vodou a to jí stačí….

Kdybychom byli trošku jako ta voda…. nechali se nést životem, tolik netlačili, tolik neusilovali, více se zaměřovali na průběh, než na výsledek,  snadněji bychom přijímali změny, asi bychom byli šťastnější …..

Být trochu jako voda…. Aloha!

Konec kalendářního roku……

Pomalu se chýlí ke konci jeden rok a přijde další…. je to zvláštní období…. dává nám velké šance…..

Když se nenecháme semlít všeobecným šílením jako jsou přípravy opulentních oslav spojené s přemírou jídla a alkoholu, se strojeným veselím….,můžeme posílit celkově vlastní život.

Zcela jednoduše: spíše než sedět a dělat si předsevzetí do nového roku, která obyčejně stejně nedodržíme……. je prospěšnější a podle mě i velice přijemné zkusit se obrátit k roku končícímu, udělat si takovou malou rekapitulaci toho co jsme prožili a jak jsme to prožili….. Nebudeme lamentovat nad tím, co se nám nepodařilo, co nám kdo nepěkného udělal, ale spíše se pokusíme vyčistit pocity křivdy, viny, zklamání, výčitek…… prostě zkusíme všechny situace, které jsme za rok prožili přijmout, vyhnout se jakémukoliv hodnocení i kritice a pěkně je obalíme do “ Zlatého obalu“…….. napřiklad takto:

 „Přijímám vše, co jsem v tomto roce zažil /la/, kéž je vše prozářeno zlatým světlem Lásky, nechávám minulost minulostí a dívám se s Důvěrou vpřed.“

Procházka v přírodě, celkové zklidnění nám pomůže vykročit do nového roku v energi, svěží a naplněné důvěrou a nadějí! Aloha!

A pokud byste měli chuť , přij’dte 8. ledna na Novoroční seminář, na kterém posílíme vlastní napojení na energie roku 2019: