Archives

Kouzlo otužování

V našich zeměpisných podmínkách jsme zvyklí, že místo toho, abychom se my lidé  přirozeně přizpůsobovali počasí a ročním obdobím, bez ohledu na počasí  i na roční období si pomocí klimatizace a topení udržujeme téměř stejné teplotní podmínky v našich obydlích, v práci, v obchodních centrech…. a ještě si to pochvalujeme…

Přitom si vlastně škodíme, protože nedáme šanci našemu tělu, aby reagovalo na změny teplot a počasí a tak ho vlastně oslabujeme, oslabujeme vlastní obranyschopnost. Dříve lidé v zimě sice doma topili, ale jen tak, aby nemrzli, prostě v zimě doma chodili v teplých ponožkách a ve svetrech.

Když přijdu k někomu  v zimě na návštěvu, přijdou mi otevřít v tričku a kraťasech, v bytě mají 23 až 25 stupňů. A je jim tam „dobře“…. mě tam ovšem moc dobře není, protože nejsem zvyklá na takové přetápění, máme v domě kolem 20 stupňů a nemrzneme….

Všimli jste si někdy, že sotva se začne ochlazovat, venkovní teplota neklesne ani k nule a lidé se navlékají do zimních bund, čepica rukavic…. celí zachumlaní se třesou zimou a stěžují si, jak je nepříjemně…. Nedají tělu šanci, aby reagovalo na sníženou venkovní teplotu. Samozřejmě, když vyjdete z přetopeného bytu, kde máte 25 stupňů ven, kde je kolem 10 nad nulou, výkyv je to velký. Navíc lidé i v noci spí v přetopených ložnicích.

Přitom nechat tělo aby se přizpůsobovalo změně venkovní teploty je přirozené a prospěšné.

Proto za otužování nepovažuji pouze koupele ve studené vodě, ale i zvykání si na pobyt v nepřetopených vnitřních prostorech.

Samozřejmě nezačnu tím, že při venkovní teplotě kolem nuly vypnu v bytě topení a začnu chodit ven v tričku, nebo skočím rovnou do rybníka.

Otužovat se musím začít postupně a v době, kdy jsem v kondici.

Otužování začnu právě snížením teploty v bytě, ranním cvičením při otevřeném okně., spaním v chladné místnosti….

Otužovat se mohu také studeným vzduchem, tedy pobytem venku na čerstvém vzduchu a vydatným dýcháním při tom.

Nejúčinější je otužování vodou. Voda odvádí při kontaktu s lidským tělem teplo mnohem rychleji než vzduch. Otužovat se mohu začít omýváním studenou vodou žínkou, pak se začnu sprchovat studenou vodou, mohu se studenou vodou i polévat, nejůčinější je koupel v potoce, řece, rybníce….nedoporučuji napustit si vanu studenou vodou a ponořit se do ní – nedostatek místa neumožňuje pohyb a tak by tělo prochladlo. 

Když se rozhodnete pro koupel ve studené vodě v přírodě, vyberte si den, kdy není vítr. Vezměte si velkou osušku, kterou  po koupeli můžete pořádně „vyfrotírovat celé tělo. Před vstupem do vody se svlékněte a rozcvičte se. Mácháním rukama, malými poskoky, mírným klusáním. Také se pořádně prodýchejte.

Potom při vstupu do vody omyjte ruce, obličej  potom se pomalu ponořte celí. Nemusíte plavat, ale je dobré mírně se ve vodě hýbat, pokud se rozhodnete plavat, nepřehánějte to, stačí podél břehu pár temp. A vždy mějte někoho s sebou, aby v případě, že by se vám udělalo slabo, zasáhl, podal vám osušku a pomohl usušit.

K otužování patří také saunování, rozhodně je dobré, při saunování se nejen sprchovat studenou vodou, ale do studené vody se také ponořit.

K otužování patří patří pravidelné dostatečné pití vody. Ne ovšem ledové, ale nejlépe vodu teploty našeho těla.

Když se otužuji, mohu také pravidelně chodit bez bot a to v každém počasí a ročním období. Taková procházka zasněženou krajinou bez bot je pěkný životabudič. Začnu pár metrů, potom si hned osuším nohy a navléknu ponožky a boty…. postupně mohu prodlužovat a nakonec dojít k otmu, že občas prostě jdu úplně bez bot – i ve sněhu.

Otužování si zvýšíme obranyschopnost, zlepšíme činnost srdce, pomáhá nám také udržovat si dobrou náladu.

 

Zimní Slunovrat 2017

Slunovrat je dnem, kdy se Slunce „vrací“… začíná se zkracovat noc a prodlužovat den, Tma ustupuje Světlu….

Slunce září na všechny a na všechno. Nerozlišuje, neposuzuje, zda si někdo zaslouží, aby na něho svítilo… pro Slunce jsou všichni a všechno stejní…. prostě když svítí, svítí… a tečka…

My lidé si můžeme v den Slunovratu uvědomit, že jsme všichni stejní, bez rozdílu barvy pleti, bez rozdílu vyznání, bez rozdílu jak jsme materiálně bohatí či chudí, bez rozdílu zda jsme mladí nebo staří, bez rozdílu, zda jsme mocní či bezmocní..

V období Slunovratu můžeme dát prostor pro otevření Srdce, a Srdce nehodnotí, nesoudí, nekritizuje, neobviňuje, nepochybuje, nemanipuluje…… zkusme letos při Slunovratu nehodnotit, nesoudit, nezpochybňovat, neusilovat… prostě zkusme jen BÝt!

Být cítícími lidskými bytostmi, vděčnými, svobodnými, zodpovědnými, laskavými, láskyplnými… prostě zkusme se zaměřovat  na drobnosti, za které můžeme být vděční, ze kterých se můžeme radovat a které můžeme sdílet s druhými. 

Zkusme  se vyhýbat neustálému hodnocení, souzení, odsuzování, pochybování, kritizování, očekávání…

Užijme si Slunovrat a přejme všem, aby si ho užili tak jak oni umí a chtějí. Aloha!!!

Advent 2017 a co nám tato doba může přinést

Advent v roce 2017 začne 3, prosnce a poslední adventní neděle bude zároveň Šrědrým dnem 24.12.

Co je vlastně Advent? 

Advent, latinsky Adventus je v překladu do češtiny příchod….. v současné době máme období Adventu spojené především s nakupováním dárků, pečením cukroví, úklidem a pořizováním výzdoby domovů … není potřeba se tohoto zříkat, ale zužovat dobu adventní pouze na toto je vlastně ochuzováním sebe i našich blízkých o „esenci Adventu“…. 

Pokud v době Adventu pouze sháníme dárky , děláme materiální přípravy Vánoc, často propadáme stresu: zda máme dost peněz na nákupy, zda máme dost času na úklid a pečení….a v tom se právě „esence Adventu“ a jeho vyvrcholení – Vánoc  – Štedrého Dne rozplizne, ztratí a my se jen potěšíme rozbalováním dárků a přejedením štědrovečerní večeří…. a to je podle mého, škoda…

Advent, doba čekání na příchod radostné zvěsti o narození „Dítěte“ – nositele Naděje, Světla, Změn….nemusíme být věřící křesťané, ale symbolika zvěsti o příchodu Světla, Života, Naděje je prospěšná, protože nám přináší optimizmus do složité doby, ve které žijeme.

Připomeňme si obraz příchodu králů do místa, kde se objevila Hvězda, která ukazovala, že přišel na svět ten, kdo přinese lidem Světlo Naděje. Králové neváhali a vážili dlouhou cestu, aby se poklonili dítěti v kolébce, vlastně v jesličkách pro krmení zvěře, v nuzné stáji, kam se matka dítěte uchýlila, aby porodila…

Mocní a bohatí králové poklekli a složily dary k jesličkám, ve kterých leželo novorozeně… proč to asi udělali?…… asi proto, že potřebovali posílit Naději… i v této „dávné době“ nebyl život nijak jednoduchý, ostatně tak jako v každé době…..

Dnes pokleknout, sklonit se před někým, být pokorný a prosící se nenosí… to je považováno za projev slabosti, za ponížení… Mylně se interpretuje síla arogancí, tvrdostí a nadřazeností….

Potom se zmýtáme s v neustálých zmatcích, v bojích o moc a o prostředky, neumíme se domlouvat, neumíme spolupracovat, nedokážeme vidět delší důsledeky našeho činění než jen okamžitý materiání prospěch.

A toto nás obírá o skutečnou sílu, protože nás to odděluje od ostatních a protože nám to bere Důvěru v budoucnost. Budoucnosti se obáváme, tak chceme všechno hned teď a třeba i na úkor jiných. 

Na druhé straně čekáme, že někdo, obvykle z moci „úřední“ nám zlepší život. A tak naivně delegujeme moc na formální zástupce a úředníky a čekáme, že oni budou mít dostatečný „morál“ dělat to nejlepší pro každého jednotlivého občana…. je to zcela zkreslený a naivní názor. Delegace moci na někoho jiného je rozumná pouze tehdy, pokud toho daného člověka opravdu znám, mám ho prověřeného skrze jeho činy a mám kontrolu nad tím, jak on tu moc, kterou jsem na něho delegoval, používá.  Také musím mít skutečnou vymahatelnou zodpovědnost za jeho činy v postavení „zástupce“. Ale to  jsem již hodně rozvinula téma Příchodu….

Tedy zpátky k období Adventu: zkusme letošní dobu čekání na příchod radostné zvěsti méně spěchat, méně nakupovat a utrácet, méně uklízet prostor kolem sebe, a více se věnovat úklidu v sobě, ve svých myšlenkách, ve svým citech, posilovat svoji schopnost udržovat si Důvěru a Naději a zároveň stát pevně nohama na Zemi a nepodléhat manipulaci těch, kdo touží po moci a prospěchu pro sebe a zanášejí náš život zmatkem a falešnými sliby.

Zkusme sami být zodpovědnými za vlastní činy, za vlastní zdraví, za vlastní život, nespoléhejme na to, že se „Něco stane“ a bude líp….

Lépe bude, když my jednotlivci budeme lepší. 

Užijme si dobu letošního Adventu prostřednictvím drobných radostí každodenního života, porozuměním pro druhé, porozuměním sobě samému. Nečekejme „Spasitele“, protože spasit můžeme jen sami sebe a to skrze pokoru, laskavost, opravdovost, toleranci a odpouštění.

Požehnaný adventní čas!

 

Vztahy – prostor k učení….

Stále se setkávám s tím, že chodí lidé a potřebují pomoci vyrovnat se s tím, že jejich partnerský vztah nefunguje, nebo již je pokraji krachu….

Co je to vlastně vztah – partnerský vztah, jedno zda je formálně zakotven v manželství nebo ne..

Bez ohledu na to zda jsou v něm společné děti, nebo děti jednoho či obou z minulých vztahů , nebo to je vztah bezdětný… vždy nám vztah s druhým člověkem bude přinášet situace, které se nám budou jevit jako konfliktní, pokud nepochopíme a nepřijmeme, že vztah je prostředkem „učení“….

Jako malé děti se učíme  – a zdá se nám to normální: učíme se mluvit, chodit, jíst, psát, číst, počítat… učíme se ale také komunikovat, vymezovat se vůči okolí, vůči druhým….

Vztah dvou dospělých lidí je stále prostorem k učení.. přece se stále vyvíjíme, nejsme v nějakém okamžiku „hotoví“….. situace, které prožíváme nám nutí stále se učit… 

V partnerském vztahu je to kontinuální, nikdy nekončící proces učení…

Když se zamilujeme, prožíváme sladké období – já mu říkám „období hájení“….tedy období, kdy jsme nadšeni, nadšeni vším, co náš miláček udělá, řekne…..  a on je na tom stejně…. máme oba „růžové brýle“, situace, které v tomto období prožíváme, tak nějak proplouváme, skoro nic neřešíme, jen si užíváme zamilovanosti.

Zamilovanost musí někdy skončit! Ono by to nebylo k přežití být stále zamilován…. je to vlastně vyčerpávající…. a po odeznění zamilovanosti teprve vlastně začíná vztah!

Začínáme bý opět více sami sebou, nejsme jen součástí toho druhého, on také začíná být opět sám sebou , není jen součástí nás… a brýle, ty růžové mizí a Život nás staví do běžných situací, kdy se potřebuje domlouvat, tolerovat, respektovat, a to není jednoduché…

Běžný den nám přináší mnoho povinností, starostí, musíme řešit situace, máme omezený čas, a to nám bere energii, jsme unavení, vracíme se domů. Partner má také svůj den plný práce a řešení… a teď se setkáváme a máme společně prožívat nejen odpočinek, ale společně také řešit další věci kolem domácnosti, dětí, volného času, financí… je toho na nás moc.

A jak jsme unavení, reagujeme podrážděně, bereme si reakce patrnera osobně, jsme netolerantní a přitom chceme, aby nás partner toleroval…. my nerespketujeme jeho potřeby a názory a přitom chceme, aby on respektoval naše… a je tu živná půda pro konflikt!

Jedno zda je to konflikt projevený navenek, vyjádřený třeba hádkou, nebo konflikt skrytý, když potlačíme své emoce a nekomunikujeme o problémech. Vždy to je únik energie, je to nepříjemné, kazí nám to náladu, jsme zklamaní, smutní, rozčílení. A těchto situací je ve vztahu moc a moc.

Pokud si udržíme energie, tedy budeme schopni zaznamenat vlastní únavu, rozladěnost, pokud si uvědomíme i možnost, že náš partner je unavený, podrážděný nebo rozčilený třeba z práce, a že to s námi nesouvisí…. necháme sobě i jemu prostor oddechnout si, nabrat energi a teprve potom začít řešit co budeme dělat, jak budeme trávit čas, kdo se bude věnovat dětem a kdo připraví večeři, nemusí vzniknout konflikt. 

Přijmout to, že nemusíme mít na vše stejný názor ještě neznamená, že mezi námi není Láska, že si nerozumíme.

Asi bychom se měli shodnout na zásadních věcech, které prožíváme a řešíme ve vztahu, ale těch zase podle mě tolik není. A naopak, pokud se třeba zcela neshodneme v přístupu k dětem, ale budeme se vzájemně respektovat, tolerovat, obohatí nejen náš vztah, ale i děti.

Pokud v situaci, kdy s námi hned partner nesouhlasí udržíme emoce na uzdě, vydechneme, tím se vrátíme do energie, můžeme zareagovat třeba vtipem, převést vše do humoru, tím situaci odlehčíme a konflikt nenastane, ale vše zaplaví Láska…. a my se můžeme společně zasmát tomu, že jsme málem spadli do hlubin konfliktu, ale nezavrávorali jsme, zůstali jsme nad propastí a tím se vyhnuli zraněním.

Jedinou cestou je to zkoušet a zkoušet a nevzdávat to, kdyý to hned nejde snadno, když se nám to hned nepodaří…. vždyť v cestě je cíl…. a vztah za to stojí…. 

Pokud to jde, je prospěšnější vztah zachovat, pokud se vztah již nepřežil, nebo pokud jsme si nevybrali opravdu „špatného partnera“ – třeba násilníka, sobce, patologickou osobnost….

Ne kvůli okolí, ne kvůli dětem, ale kvůli nám stojí za to přijmout, že žít ve vztahu je a bude neustálé učení, ale také nás to obohacuje a vede kupředu.

Krásné vztahy plné učení Vám přeji!

 

 

Babiččin čaj na konci léta

Moje babička vždy na konci léta začala pít čaje… možná si řeknete: “ to je přece běžné… čaj pijeme všichni…“… ano, to je pravda, ale babička, co si pamatuji, trávila celé léta jako důchodkyně na chatě, měla tam i slepice a králíky, malou zahrádku….na zahradě byl velký ořech, na záhonech i česnek, bylinky…. 

A právě to, co bylo na zahradě používala babička k tomu čaji na konci léta: čaj z oregana, šalvěje, máty, heřmánku…. lehký odvar a pila ho každé ráno. Pokud si pamatuji asi 3 týdny…. nám jako dětem ho také vařila, a když jsme někdy protestovaly, že  chceme kakao, vysvětlila nám, že kakao teď ne, ale tento čaj, abychom se „vyčistily z léta“….. divný výraz – vyčistit se z léta – co to znamená?

Pohyb v přírodě, kontakt se zvířaty, uzobávání lesních jahod, ostružin, mrkve přímo za záhonu, hraní si se psem, s kočkou…. to je všechno příjemné a prospěšné, ale přece jenom, co kdyby nějaké roupy nebo podobní živočichové do nás vstoupilI?….. radši ten čaj…. a nikdy nezapoměla na topinky s česnekem, na česnačku……

„Před podzimem je prostě potřeba se vyčistit, posílit“…….to říkala a dělala babička….

To vše byla vlastně nenásilná detoxikace a odparazitování…. 

Tak jdu na zahradu, utrhnu oregano, mátu, šalvěj, udělám lehký zápar – zaliju vodou 80st teplou a nechám louhovat 6 minut… a budu mít ten babiččin čajík…

K obědu udělám česnečku a ozdobím ji nasekanou pažitkou, možná i udělám ze starého chleba pár topinek a pěkně je potřu česnekem

K večeři obdělám mangold a špenát na cibulce a z čerstvé červené řepy salátek…..

A už se těším až dozrají ořechy, budu je nejen louskat a chroupat, ale z listí si udělám přeliv na vlasy.

 

Přeji Vám hezký konec léta.

 

 

Poselství Dejvá Li 28.8.2017

Poselství Dejvá Li 28.8. 2017

Milovaní,

je Vám výchovou a vzděláváním vštěpováno, že jste Vyšší Bytosti, než jsou zvířata, rostliny, kameny, než Vzduch, Voda, Země, Oheň, Slunce, Měsíc ….…že jste jakýsi Vrchol Stvoření…. a Vy tento názor přijímáte podle toho žijete, podle toho myslíte, konáte, cítite….

To je veliký omyl….

Vy lidé nejste o nic výš než zvířata, která jíte, se kterými se bavíte, jejichž kůží se odíváte…… 

Vy lidé nejste o nic výš než stromy, jejichž plody jíte, jejichž dřevo pálíte, z jejichž dřeva máte nábytek….

Vy lidé nejste o nic výš, než rostliny, které jíte, kterými zdobíte své příbytky…

Vy lidé nejste o nic výš než kámen, ze kterého stavíte domy…

Vy lidé nejste o nic výš než to, co si berete ze Země pro uspokojení svých chutí, radostí, tužeb……

Vy lidé nejste o nic výš než Voda, kterou hasíte svoji žízeň, kterou se omýváte, ze které se radujete ve fontánách, kterou plýtváte…. 

Vy lidé nejste o nic  víc než Vzduch, který dýcháte a znečišťujete,…..

Vy lidé nejste o nic výš než Oheň, který vás zahřívá, na nemž si připravujete jídlo, kterým i ničíte…..

Vy lidé nejste o nic výš než vše  za čím se honíte, co si přivlastňujete, o co se přete, o co  se hádáte, o co bojujete……

Jste stejní jako každý strom, jako každá rostlina, jako každý živočich, jako každý kámen…

Jste Vodou, jste Zemí, jste Ohněm, jste Vzduchem, jste Sluncem, jste Měsícem… jen jste to zapoměli a podle toho se chováte  a škodíte především sami sobě..

Zkuste se rozpomenout, že jste stejní jako zvířata, rostliny,  stromy, kameny…

Zkuste se rozpomenout, že jste Zemí, Vodou, Vzduchem, Ohněm….. 

Zkuste přestat žít odděleni od toho, čeho jste součástí a uzrdraví se Vaše tělo, pocity, myšlenky, Vaše Duše…. 

Zkuste každý den děkovat Zemi, Vodě, Vzduchu, Ohni, Slunci, Měsíci, zkuste každý den děkovat za to, že máte co jíst, co pít, že máte vzduch, který můžete dýchat… zkuste děkovat za Život, jehož jste součástí. Amen.

S láskou Dejvá Li

Letní Slunovrat 21.6.2017

Letošní letní Slunovrat je příležitostí k tomu, abychom nejen poděkovali Slunci, přivítali léto, ale také můžeme toto období využít k celkovému vyrovnání vlastního života… vyrovnat fyzickou úroveň, tělo, protáhnout, uvolnit klouby, svaly, jít cestou k pružnosti těla… to neznamená být „hadí žena“…. ale pružné tělo je odolnější nejen fyzické zátěži, ale také je odolnější k ůrazům a bolestem… nestačí ovšem zacvičit si v den Slunovratu, ale můžeme slunvratovým cvičením začít pravidelné cvičení, které nemusí trvat hodiny, ale každý den věnovat protažení a uvolnění těla alespoň 15 minut můžeme každý… nejlépe ráno, než začneme den… mohou to být Tibeťané, čikung, taojoga, osmičkování,….

Nestačí se věnovat tělu, ale měli bychom také věnovat čas své mysli… i naše mysl by měla být pružná, uvolněná…. k tomu pomou třeba jednoduché meditační techniky… třeba metoda „21“…. sedneme si někde v klidu, ruce volně položíme na nohy, rozostříme zrak a budeme polohlasně počítat od 1 do 21 a hned zpátky… celekm opakujeme 3x…. také obyčejné „zírání“ třeba na hladinu vodu, do zeleně stromů nebo louky nám pomáhá mysl zklidnit a vyčistit…

Pracovat bychom měli i s vlastními emocemi, nepotlačovat je ale také se jimi nenechat ovládat… k tomu nám pomáhá učení se bdělosti.. zachycovat své pocity a emoce a ty neprospěšné prostě pouštět….

Bosá chůze je také účinný prostředek k uvolňování těla i mysli, pomáhá regenerovat a udržovat se v energii…

Zaměření se na vlastní dech a jeho prosté pozorování je také velice účinná metoda celkového zklidnění a uvolnění

Přeji Vám hezký Slunovrat!

 

Máte divný pocit v místě kde bydlíte? čím to může být…..

Často se setkávám s tím, že lidé přicházejí s tím, že vnímají něco „divného“… tam kde bydlí…. většinou je to večer, ale někdy i během dne…. většinou to popisují jako pocit, že tu s nimi něco je, i když fyzicky jsou zde sami…., potom také, že cítí nějaký chlad, vnímají nějaké ne zcela normální stíny, obrysy, že je probudí v noci pocit, že na ně někdo sahal, ale nikdo tu není…

To vše vnímají více citlivci, lidé vnímavější ke změnám energií, k jejich pohybu…. ano ,svět ve kterém žiejme ja daleko pestřejší než si myslíme, než nám je předkádáno výchovou a vzděláváním…. a protože přijeme ten ohraničení, zůžený pohled na svět, vše, co z tohoto rámce vybočuje nás rozruším vystraší, oslabí….

Podle mého názorum není třeba se bát…. je třeba zachovat rozvahu, nepodlehnout fantaziím mysli…. prostě energií je mnoho, některé se projevují tak, jiné onak… energií jsou lidské emoce, myšlenky, jejich otisky jsou silné, přetrvávající… a to nás potom potkává… 

Například se nastěhujeme do domku, kde již někdo bydlel…. lidé tam něco prožívali, měli nějaké myšlenky, emoce, a jejich otisky tu zůstávají…. pokud to jsou emoce štěstí, myšlenky pozitivní… je tu energie „lehká, čístá“… pro většinu lidé přznivá příjemná…

POkud tam lidé prožívali hádky, konflikty, utrpení, bolesti,…. i tyto otisky zůstávají s potom je prostor energeticky nevyvážený a mnoho citlivých lidí to vnímá…

Je dobré prostor, kde chceme žít energeticky vyčistit, vyrovnat….. můžeme to udělat sami, prostřednictvím rituálů.

Naši předkové to dělali, i když chtěli postavit obydlí na novém místě, nchali tam nějakou dobu pást zvířata, když se jim dačilo, rodila se zdravá mláďata, obydlí si tam vybudovali….. byli rozvážní a nespěchali se vším tolik, jako my…. opravdu počkat, nespěchat, pozorovat co se děje je prospěšné a často nám to ulehčí život….

 

Přivítejme začátek roku Kohouta…

Podle čínské astrologie začne 28. ledna 2017 rok Kohouta…. bude to rok zajímavý… to, co symbolizuje kohout je Slunce, život, řád, zodpovědnost… ale i odvaha a někdy i marnivost… nicméně, symbolika kohouta není jinak rozporuplná a tak by tento rok mohl poněkud klidnější, než doznívající rok Opice..

Jak tedy rok Kohouta přivítat?

Nejlépe tak, jak by ho vítal sám kohout: ráno vstaneme před východem Slunce, abychom si ten východ, začátek dne, symbol Života, Naděje užili…. 

Slunce by mělo vyjít asi ve třičtvrtě na osm a téměř celou následující hodinu máme možnost si užít tak zvané Zlaté Hodiny, Magické Hodiny, kde je Slunce těsně nad horizontem a jeho světlo a zář je nádherná… v té době se dělají nádherné fotky… ale nemusíme jen fotit, ale můžeme si užít Zlaté sluneční sprchy: postavíme se tak, abychom měli Slunce před sebou, zavřeme oči, necháme do sebe pronikat sluneční světlo a energii… pouštíme ji nejprve do prsní kosti, do srdeční pleteně, potom paprskovitě do celého těla, a také do mysli…. abychom skrze toto světlo prozářili zbytečné myšlenky, které nás omezují…. a takto naplněni světlem a energií Slunce poděkujeme Slunci, dni, který začal, Životu, sobě….. a posílíme v sobě tak naději v to, že rok Kohouta bude příznivý, požehnaný, že se nám bude dařit, že budeme zdraví, spokojení, silní….Aloha!

Zimní Slunovrat 21.12.2016….

Ve středu 21.12.2016 nastane Slunovrat….. je to velice zajímavý den, kdy Slunce, symbol Světla, Života se podle přírodních a vesmírných cyklů vrací…. oznamuje nám začátek nového cyklu, cyklu, kdy končí vláda zimy, tmy a chladu…. začíná postupně nové období, předobraz nového obnovování a posilování životních sil nejen v přírodě, ale také v životech nás lidí….

Můžeme tento den využít jako svůj start do nové etapy života, můžeme tento den věnovat čas a pozornost tomu, že staré, nepotřebné, omezující opouštíme a vydáváme se cestou novou, cestou bez omezení, bez pochybností, strachu… pokud vědomě tento den přijmeme svá omezení, můžeme je přijmout a opustit, dát svobodu sobě a vnášet tak do vlastního života čerstvý tok energie Naděje, zdraví, úspěchu….

Jak tom prakticky uděláme?

Zcela jednoduše… již po probuzení se v den Slunovratu vědomě probereme… nejlépe s myšlenkou: díky za probuzení do dne, kdy se vrací Slunce, Světlo, Naděje…. pořádně se u otevřeného okna prodýcháme, protáhneme, a řejneme si: posiluji energii Naděje v sobě, posiluji svoji schopnost jít životem bez omezení, beze strachu, bez pochybností… a když přidáme chladnou sprchu, krásně se nastartujeme slunovratového dne… večer ještě můžeme zasednout na klidném místě a soustředit se do oblasti Srdečního centra, procítit zde teplo a světlo, poslouchat chvíli tlukost srdce, radovat se z toho, že prostě jsme….

Přeji Vám krásný Slunovrat, přinášející nám možnost přiblížit se sami k sobě a tedy následně i k druhým lidem!

Ivana

IMG_2436