Proč zrovna vavřínový věnec byl tak populární… protože bobkový líst…..

Ve starověku byl hrdinům, vítězům vkládán na hlavu vavřínový věnec.

Vavřín, větvičky  s bobkovým  listem….. takový nenápadný keř….

Není náhoda, že zrovna vavřín byl používán na tak slavnostní příležitosti…. dobře věděli, jakou moc má vavřínová větvička, jaké účinky má bobkový list.

Toto běžně používané koření obsahuje mnoho vitamínů a minerálů, má blahodárné účinky na naše zdraví.  Má silní antibakteriální a protizánětlivé účinky, pomáhi při cukrovce, snižuje cholesterol, podporuje činnost srdce, zlepšuje metabolizmus a výborně ochutí pokrmy. Je potřeba ho použít tepelně, tedy nejlépe vařit. Syrový je téměř nepoživatelný.

 Kdysi vavřínový keř a jeho listy a plody považovali za symbol moudrosti a ctnosti.

Jeho magické účinky jsou silné, chrání před zlými duchy a zlobou.

 

 

Začít nový rok přijetím všeho z roku uplynulého je prospěšnější než dávat si předsevzetí…

Za pár dní začneme psát do kalendáře rok 2024….

Je už takovou tradicí dělat si předsevzetí pro rok nový.

Mám zkušenosti, že prospěšnější je pokusit se vše, co jsme prožili v roce uplynulém, přijmout, ukončit , než si dávat předsevzetí pro rok další. 

Když si dáme nějaká předsevetí, že něco nebudeme dělat a něco jiného zase dělat budeme, je velká pravděpodobnost, že mnoho z toho prostě nedodržíme.

Ve Vesmírné kronice bude toto zapsáno a zároveň se zde zapisuje i to, co jsme skutečně udělali nebo neudělali, pomysleli, nepomysleli, pocítili, nepocítili….. a tak si pěkně vytvoříme energii chaosu v životě….. 

Chaos nám ubírá energii nejen na fyzické, ale i na ostatních úrovních – mentální i emocionální… to nás oslabuje.

Proč bychom se tedy oslabovali?

Prospěšnější je si koncem roku, nebo na samém začátku roku nového sednout někde v ůstraní, v klidu , třeba pohledem na zapálenou svíčkum nebo vodní hladinu se zklidnit, prodýchat, zkusit si uvědomovat jak dech vytváří pravidlený rytmus v našem těle, jak je příjemné pozorovat vlastní dech a potom po vydatném  výdechu v mysli nebo nahlast pronést mantru:

Přijímám vše, co jsem v roce končícím nebo uplynulém zažil na fyzické úrovni, co jsem pomyslel, co jsem pocítil, ať už to bylo jakékoliv, přijímám to bez hodnocení.  Ukončuji tento rok. Jsme připraven prožít rok nový se vším, co mi přinese, jsem připraven aktivně ovlivňovat to, co mi přinese tento rok,jako tvůrce svého života. Jsem v Jednotě sám se sebou, se Vším, se Všemi. Amen.

Rok 2024 nám přinese energie vytváření Řádu/ opaku chaosu/ ve vztazích k sobě, k ostatním, k Přírodě, všemu živému i neživému.

Pokud budeme alespoň trochu toto žít, bude náš život příjemný, bez zbytečným zvratů.

Přeji Vám ať je rok 2024 příjemný po všem stránkách! Aloha!

 

Proč ztrácíme energii v běžných situacích a jak ji neztrácet…

Pojem Energie není klišé…. Energie je každý náš pohyb fyzický, energií jsou naše myělenky a slova, energií jsou naše pocity a  emoce, energií je i naše podvědomí a nevědomí…. a dále dokud žijeme, dýcháme, hýbeme se, myslíme,mluvíme, pociťujeme, proudí do nás a námi životní Energie, můžeme to nazývat třeba čchi, ki, prána…..

Každý den prožíváme desítky, možná stovky situací, když něco děláme,  když se rozhodujeme, vyjadřujeme se k něčemu, něco řešíme, nebo naopak neřešíme… a právě v těchto zdánlivě bezvýznamných situacích a činnostech můžeme ztrácet mnoho energie….

…tak, že nevědomě při těchto činnostech něco pociťujeme, často si to vůbec neuvědomujeme….

..příklad…. v práci mám nějaké zadání, které se mi nezdá, nejsem si jistá zda to udělám správně, zda mi to nezabereme moc času…. a dělám to s jakýmso odporem, ve vzteku, možná až v pocitu bezmoci… a navíc kolegini vedle dali zadání, které by mi bylo příjemné… a další nepříjemné myšlenky a pocity: asi má nějaké výhody u šéfa… a cítím se být obětí…. to je obrovský únik energie….. a to nejen na úrovni mentální a emoční, ale ono se to otiskne i do úrovně fyzické….. a pokud takto prožívám podobné situace častěji, oslabí to i můj imunitní systém a objevují se nemoci, úrazy, bolesti….

Abych o energii nepřicházela, je dobré, učit se prožívat situace vědomě, tedy si být schopná uvědomit, že jak situaci prožívám je stoprocentně moje volba, jen já mohu změnit své myšlenky a pocity, i když jinak situaci nemohu změnit, protože to je například rozhodnutí mého nadřízeného jaké mi dá zadání…..

A když si uvědomím, že toto mohu ovlivnit, udělám i ten zprvu nepříjemný úkol snadnějí, protože si prostě řeknu, že to je jen zadání, že se do toho pustím a budu se soustředit a udělám to tedy rychle a dobře…. nebudu  do toho motat emoce a nebudu si to nijak brát osobně… prostě ten úkol splním. A energie mi zůstane, ba ještě se energeticky posílím, protože já budu ten, kdo je pánem situace…. jsem tedy tvůrce, nikoliv oběť.

A tak to mohu praktikovat třeba při mytí nádobí, prostě si to užiju a nebudu si říkat, že to dělám jen já, že mi nikdo nepomůže a podobně….. nebo prostě rozhodně řeknu, že já to neumyji, ať to udělá někdo jiný…. a budu si za tím beze strachu  i bez vzteku v klidu stát.

Například při běžné činnosti třeba v domácnosti nebo na zahradě si mohu z rutinní práce udělat vlastně takovou meditaci činností…. a mám velký bonus, práci udělám a ještě se energeticky posílím.

Nejde o to co prožívám, ale jak to prožívám….. Aloha!

 

Nastal podzim tak posilujme obranyschopnost organizmu, skrze posílení funkce sleziny

Slezina je velice důležitá právě pro obranyschopnost, protože ovlivňuje naše trávení a využití toho, co sníme…….

Již nyní na začátku podzimu bychom měli tento orgán posílit.

Jak posílíme slezinu? 

Například nastavením určité pravidelnosti v běžném životě: vstávat a chodit spát ve stejnou dobu,  zařadit pravidlený pohyb.

Zbytečně organizmus neochlazovat například citrusy a studenými pokrmy a příliš nekonzumovat mléčné výrobky….

Ráno místo studeného jogurtu z ledničky raději misku polévky nebo obilnou nebo ovesnou kaši, krajíček chleba s máslem a medem.

Co nejvíce konzumovat tepelně upravenou zeleninu: kořenovou zeleninu, kapustu, zelí, dýně, luštěniny, rýži, pohanku….

Máme to ve svých rukách… tak s chutí do toho! Kdo je připraven, nebývá zaskočen….Aloha!

Blíží se podzimní rovnodennost 23.9. 2023

Jako každý rok, končí babí léto a nastane podzim….přechod z léta, období prázdnin, dovolených, dlohých dní a slunečního svitu vystřídá barevný podzim s delšími nocemi a kratším dnem, i toho sluníčka bude méně…. na jedné straně se nám uleví od přemíry horka, kterého letos v létě bylo až až, snad přijdou  blahodárné deště, které osvěží krajinu a doplní tolik potřebnou vodu.

Přechod z léta do podzimu je obdobím, kdybychom měli udělat jakýsi úklid kolem sebe a především v sobě samých…

Uklidit domácnost, zbavit se zbytečných věcí, věnovat se tomu, abychom si udělali pořádek v sobě. Zklidnit se meditací třeba v přírodě, spojit se s Matkou Zemí, pocítit vděk za vše, co nám dává darem.

Můžeme si prožít také  meditaci v chůzi, stačí se projít přírodou a vnímat vše kolem sebe – stromy, porosty,  barvy, zvuky, vůně . Na chvíli se zastavit  a zaměřit se na svůj dech, na tep, tkusit i sledovat myšlenky a uvědomovat si, že jsou to jen myšlenky, nejsme to my….. to nám pomůže osvěžit mysl a zbavit se zbytečného napětí.

Přeji Vám krásný začátek podzimu! Aloha!

Srpen ve znamení úplňků

Letošní srpen nám přinese hned dva úplňky!

Začne úplňkem Měsíce ve Vodnáři v pondělí 1.8.2023

A skončí úplňkem Měsíce v Rybách 31.8.2023

 

Vodnářský úplněk přináří energie vhodné pro zábavu a přátelství i relaxaci… setkání s příteli, zvídavost, objevování, to můžeme zažít již o víkednu před tímto úplňkem….zároveň podpořit krevní oběh vhodnými aktivitami a cvičením nám jistě prospěje…kdo má potíže s křečovými žilami by měl nejen o tomto úplňku brouzdat studenou vodou, plavat v chladné vodě, pomáhá lehká masáž nohou, kdy prsty lehce hladíme nohy směrem od kotníků nahoru až po stehna

Láska k umění, originalita, kreativita, to vše je energií vodnářského úplňku

 

Rybí úplněk 31.8. zase přinese energie tajemna, mystiky, duchovna, témata týkající se naší Duše…. tedy meditovat, zklidnit emoce a zkusit se ponořit do nitra a tam hledat otázky i odpovědi na ně. Zároveň mohou být v období tohoto úplňku trošku jako na houpačce naše emoce…. ale to právě můžeme vyrovnat ponořením se do vlastního nitra.

Krásný celý srpen Vám přeji! Aloha!

 

Učím se ve zbytečně některé situace neřešit, jen sleduji, jak se řeší …. bez mého zásahu

Roky se učím rozlišovat kdy je prospěšné určitou situaci řešit, zasahovat do ní a kdy je prospěšné situaci neřešit, nechat to být a přijmout, že se vyřeší sama.

Základem toho, že dokážu správně rozlišit kdy něco dělat a naopak kdy nic nedělat, je nenechat se mást vlastními myšlenkami, které vlastně jedou v určitém naučeném schématu, které kopírují schémata myšlení ostaních lidí…. od dětství jsme „cvičeni“ v tom, abychom mysleli, reagovali jak předpokládají ti kolem nás.

Protože potřebujeme určitý pocit jistoy, bezpečí, máme sklony naplňovat očekávání těch druhých, protože když je naplníme, jsme „odměněni“ pochvalou, cítíme se být součástí „smečky“ a podvědomě máme pocit že jsme v bezpečí…..

Je rozdíl plnit očekávání druhých, to nám v konečném důsledku nepřináší prospěch, protože někde uvnitř se cítíme omezeni, nejsme sami sebou, vlsatně nás druzí štvou, protože my děláme to co chtějí oni, nikoliv to, co chceme my.

Druhá rovina je udělat někomu radost… to je pro nás příjmené, když se dokážeme oprostit od toho, že očekáváme, že od bude mít z toho děláme radost. Zdá se vám to nějak kostrbaté? Tato myšlenka? Má svoji logiku: napadne mě, že se mi chce udělat radost třeba svému muži, že mu upeču buchtu…. tak ji upeču…. mám radost z té činnosti, baví mě to…. a potom přijde muž, já mu dám tu buchtu a on se na mě podívá a řekne: “ ale já nemám chuť na buchtu, ale na buřty, které jsme si koupil“….. a to je situace!

Mohou mě ovládnout emoce a budu zklamaná, naštvaná, dělám se s tím, zabralo mi to spoustu času a on to nechce!!!! Asi mu na mně nezáleží, asi mě nemá rád!!!!! Ufffff

Když se nenchám strhnout emocemi, zůstanu ve svém středu, pomůže mi k tomu výdech…., uvědomím si, že mě ta příprava buchty bavila, že jsme udělala báječnou buchtu, že muž má právo na své chutě a je dobře, že svobodně vyjádřil svůj postoj, který vůbec nesouvisí se mnou, že má na něj právo….. Vezmu buchtu a půjdu ji nabídnout třeba sousedům…. 

Výsledkem budou moje dobré pocity i myšlenky a nebude zbytečná trhlina ve vztahu s mužem…..

Záleží jen jak celou xituaci uchopím a prožiju…

Další situace je třeba to, že jsme měla domluvenou konzultaci…. ráno jsme se probudila a téměř jsem ztratila hlas…. naoadlo mě, že se to do odpoledne, do času konzultace nespraví….. něco mi však řeklo, abych konzultaci nerušila….. nijak jsme nad tím nebádala, věnovala jsem se jiným činnostem….. a po poledni mi pípla sms: Dobrý den, moc se omlouvám, selhalo mi auto, dnes se k vám nedostanu… poprosil bych o nový termín…….

A je to tady!

Situace se vyřešila bez mého zásahu! Aloha!

…..i tak lze přistupovat k tomu, co se nám v životě děje….. někdy být aktivní, jindy zase zůstat pasivní…. situaci od situace…..učit se, že nemusíme stále mít vše pod kontrolou, že nemusíme vše řešit, posuzovat, hodnotit…. a tak přistupuji stále častěji  k lidem, kteří přicházejí pro radu, pro pomoc….. proč kategorizovat na bloky a odblokování?…..  proč naše prožitky nazývat traumaty, problémy?….. můžeme se učit prostě to prožité přijmout a jít dál…..

Tak nám začne další jaro…..

Za pár dní začne další jaro, jaro roku 2023!

Jaro přináší zcela novou etapu života v přírodě a tím páden i v životě  nás lidí….

Nová etapa je vlastně nový začátek!

A začátek v sobě nese úplně novou, svěží energii, plnou Naděje!

Naděje, co to vlastně je? Naděje je podle mě životodárná Síla, síla, která je tvořivá, láskyplná a díky níž, může pokračovat život jdnotlivce i celého lidského rodu….

Naděje je nezlomná síla, kterou nezlomí žádné pochybnosti, žádná kritika, ani strachy.

Proto je tak důležité se před začátkem jara zbavovat vlastních strachů, pochybonstí, kritiky, kterých jsme plní díky tomu, že jsme přijali model toho, že chceme jistoty založené na materiálních věcech, jistoy, které nám mají dát ti druzí, jistoty, které nás vlastně zbavují svobody, protože předáváme zodpovědnost za náš život někomu jinému . partnerovi, zaměstnavateli,  lékaři, vládě……

Můžeme se tedy zkusit zamyslet sami nad sebou, jak to máme nastavené  a můžeme to zkusit postupně měnit, směrem k větší svobodě, tedy i osobní zodpovědnosti. Tím budeme vytvářet větší Prostor Naděje  ve vlastním životě.

Aloha!

Jak mluvíme s malými dětmi……

Často se mě rodiče ptají, jak vlastně mluvit na malé děti, potažmo na miminka….. máme většinou nějaké nesmylsné představy, že miminko když ještě nemluví, vlastně nám nerozumí… a my na něj musíme mluvit nějakou zjednodušenou řečí, často divně zpatlanou a šišlavou……

Člověk když se narodí, je dokonalá bytost, nejen že rozumí slovům, ale především cítí co my cítíme a vnímá i co si myslíme…to bychom měli mít stále na paměti….

Nejlepší je s dítětem mluvit stejně jako s každým dospělým. jasně formulovat slova, intonovat přirozeně a rozhodně se vyvarovat používání vyjadřování se o dítěti jako o „MY“…. dělají to  především maminky, nic špatného tím nemyslí, jsou nadšené z toho, že se jim narodilo miminko, které 9 měsíců měly v břiše, ale narozením se prostě matka a dítě fyzicky oddělí, jejich navázanost dostane zcela nový rozměr a jejich sounáleřitost by se měla vyvíjet jako sounáležitost dvou svobodných  originálních bytostí.

Tedy výrazy jako: to jsme se ale pěkně vyspali…. vztahující se jen k dítětti, které se vyspalo, je zmatečná a čím déle se používá, tím více vytváří jakýsi zmatek ve vztahu mezi matkou a dítětem. Nevyjadřuje nijak velikou lásku matku k dítěti, naopak vyjadřuje připoutanost a tak vlastně dítě omezuje…pupeční šňůra zástává symbolicky neodstřižená a svazuje dítě v jeho svobodě….

Každé dítě je originál a některé děti začínají mluvit docela brzy, některé později… a nemá cenu to hodnotit a řešit to….

Znám případy, kdy dítě do 3 let nepromluvilo téměř vůbec, ani základní máma, táta…… prostě si jen tak „mumlalo“…. Přitom se krásně „domluvilo“ mimikou a gestikulací o všem, co potřebovalo….. Jen jsme často řešily s vylekanými maminkami, které po prohlídkách u dětské lékařky přišly s tím, že jim bylo řečeno, že dítě je nějaké opožděné, dokonce jednou padlo slovo i o retardaci…..

Dalo mi dost práce, abych maminky uklidnila, vysvětlila jim, že se nemají obávat, chovat se k dítětti zcela uvolněně, netlačit a prostě tomu dát čas.

Dítě, které 3 roky neřeklo ani slovíčko se ráno probudilo a mluvilo krásně, plynule, ve složitých souvětích, mělo nádhernou slovní zásobu….. to je opravdu realita.

Láska se nebojí, Láska nehodnotí, neposuzuje, nesrovnává……. mluvme s dětmi jako se sobě rovnými, dávejme jim prostor pro jejich rozvoj, pro jejich sebevyjádření, nechtějme od nich nic, co neděláme sami…..radujme se s nimi, obohacují nás svojí hravostí, tvořivostí, odvahou, pokud my je zbytečně neomezujeme a nesvazujeme, nepodceňujeme 

 

 

Jak si zlepšit život……

Myslím, že není tak těžké zlepšit si život.

Nepotřebujeme k tomu nikoho jiného, než sami sebe.

Představme si, že každý den máme k dispozici 24 hodin času, času, který prožijeme….jak ho prožijeme je jen naše rozhodnutí!

Několik hodin nám zabere spánek a základní životní potřeby….

Několik hodin přesuny z místa na místo: do práce a z práce domů, na volnočasové aktivity, na nákupy, na návštěvy…

Několik hodin nám zabere „práce“, „zaměstnání“….. asi 8 hodin každý den!

Práci jsme si svobodně vybrali, štěstí je, když nám připadá smysluplná, naplňující, když nás uspokojuje… jedno, zda je to práce fyzická nebo intelektuální….

Pokud trávíme 8 hodin denně při činnostech, které nám dávají smysl, baví nás, je to obrovský bonus! Jsme dětmi Štěstěny! Nepřicházíme zbytečně o Energii, naopak ji získáváme!

Pokud nás práce moc nebaví, pokud nemáme s kolegy zrovna dobré vztahy, o bonus přicházíme…. ale můžeme hodně udělat pro to, aby náš bonus byl větší, i když nás zrovna práce nebaví a když si s některými kolegy moc nerozumíme…. jak ten bonus zvětšit?

Prostě tím, že se budeme učit zaměřovat na drobné věci, které nás při výkonu práce baví, když si uvědomíme, že naší prací přeje jen někomu prospíváme…. když se pokusíme na kolegovi najít alespoň něco, co je nám příjemné, kde máme společnou notu…. a když na to, co se nám na něm zdá  „negativní“ prostě trošku zapomeneme….

Můžeme pokračovatm protože den koncem pracovní doby nekončí a my se vracíme domů, kde nás čekají činnosti související s chodem domácnosti… a je to tu opět…. pokud nás úklid, vaření, praní, práce na zahradě baví, jsme zase dětmi Štěstěny! Máme bonus!

Vlastně si vlastní činností v práci i doma dobíjíme „baterky“, oživujeme svoji Energii a tím posilejeme své zdraví fyzické i psychické….

Pokud nás to nebaví, nemá cenu se nutit do štěstí při vytírání podlah, utírání prachu a rytí zahrady, ale můžeme se sami zkáznit a vědomě si říci, že vykonání těch prací je prospěšné a že jsme dobří, že je děláme…. a únik energie je hned menší a máme tu malý bonus!

Já vlastně nerozlišuji již mnoho let mezi prací a zábavou, mezi prostou činností a meditací…. tak nějak mi to přijde rovnocenné, prostě něco prožívám a když už to prožívám, užívám si to… vždycky na tom najdu něco příjemného, obohacujícího, smysluplného… ať už je to vytírání podlah, čtení filozofického traktátu nebo příprava pokrmů pro strávníky, nebo konzultace s někým, kdo potřebuje něco objasnit, pochopit a změnit, nebo když jedu na výlet jedno kam….. jsme dítě Štěstěny, získávám bonusy a cítím se zdravá, svěží, silná, spokojená….

Každý to můžeme zkoušet, nic tím nezkazíme, můžeme si jen zlepšit život… postupně, je to Cesta! Aloha!