Avatar v sanskrtu, odkud je přejato, znamená sestoupení, vtělení, inkarnace. Obvykle dochází  ke vtělení duchovní bytosti do lidského těla, aby předala lidem nějaké poselství, ukázala jim cestu. Avatarem byl i Budha…. K vtělení avatara nemusí dojít ihned při narození člověka, může k tomu dojít i během života. Toto vlastně použil Cameron ve filmu Avatar, názorně tam je ukázáno, jak duše, mysl, je to vyšší, že existuje nezávisle na těle, ale pokud ji my jako lidé máme vnímat, musí se projevit skrze bytost fyzickou, ať už člověka nebo Navi….. Film Avatar je podle mého názoru něco mezi pohádkou pro všechny věkové kategorie, poselstvím a relaxací, ozdravným procesem. Pokud mohu hodnotit, je to skutečně něco, co nám prostřednictvím filmu ukazuje, že  pravdu má každý svoji, že záleží na úhlu pohledu, že můžeme jako nejvyšší hodnotu života postavit finanční, materiální zisk, nebo život v jednoduchosti a v souladu s přírodou… Myslím si, že každý extrém je škodlivý, účelem filmu Avatar určitě není podnítit lidi, aby začali ničit to, co po staletí vytvářeli a opásali se kůží a vrátili se na stromy. Je to ale moc hezký nenásilný podnět k tomu, abychom si uvědomili, že Země, příroda, nám tolik dává, nabízí, ale my také máme znát míru, co si od ní vezmeme a jak s tím naložíme.

Avatar jako ten, kdo nám přišel ukázat cestu, je ve formě filmové krásný obraz toho, že můžeme i tady na Zemi, nejen na nějaké kouzelné Pandoře, vnímat zázraky, které nám příroda nabízí, které dennodenně máme před sebou, jen si jich třeba ve spěchu, ve kterém žijeme nestačíme všimnout. Zamysleme se nad tím, jak využíváme svůj čas, jak dokážeme chodit a otevřenýma očima a třeba uvidíme, že spoustu krásných věcí začneme vidět kolem sebe tady na Zemi.

Doba adventu, který předchází samotným Vánocům, přináší energii zklidnění, rozjímání o širších souvislostech našeho života, těšení se na příchod něčeho nového,…nové zvězti, abychom otevřeli svá srdce a směřovali ke světlu a lásce. V této době bychom se měli očistit od všeho nepotřebného, všeho, co nám brání přijímat světlo do svého života. A to po všech stránkách, po fyzické, tedy půst v jídle, střídmost,…. po stránce vědomí, tedy zamyslet se nad tím, kde v naší mysli je něco temného, co je potřeba vynést na světlo a zbavit se toho…a po stránce srdce, tedy hledat, kde máme rezervy v tom, abychom více žili v lásce.

Samotné období vánočních svátků nese energii sounáležitosti, vzájemné lásky a pomoci, sdílení společné radosti a projevování lásky všem blízkým i všem cítícím bytostem, které třeba vůbec neznáme, ale přesto všichni toužíme po lásce. Je to období, kdy se zmírňuje celkové napětí a lidé snáze nacházejí cestu k druhým, k odpuštění a pokoře. neměli bychom se ale k těmto hodnotám uchylovat pouze o vánocích, ale měli bychom je v sobě pěstovat a žít je po celý rok.

Před příchodem křesťanství byl největším svátkem zimní slunovrat 21.12., kdy se oslavovala narůstající síla Slunce a kdy se začíná prodlužovat den a zkracovat noc.

V období od 25.12 do 5.1. je období tak zvaných „chlupatých nocí“, kdy  těchto 12 dní představuje 12 měsíců v následujícím roce, kde bychom se měli v každém tomto dni zamyslet, jaké téma nám přinese, to bude i téma měsíce k tomuto dni náležejícímu v následujícícm roce. Tedy 25. 12 …. leden, 26.12…..únor a tak dále. Je to asi pro nás, žijící hektickým způsobem co nejvíce toho stihnout a zažít, velice náročné, pozastavit se a skutečně se takto na následující rok připravit. Ale stačí k tomu si každý tento den udělat pár minut času na zklidnění a rozjímání, potom stačí si zásadní myšlenky nebo témata zapsat a tak se připravit na prožití dalšího roku.Malá tabulka vložená do diáře nám může pomoci při prožívání věcí, které nám život přinese, třeba jen tím, že je snáze pochopíme a vyřešíme právě díky |“chlupatým nocím“. Náš život si vytváříme naší myslí, tak se ji učme vnímat a používat ku svému prospěchu.

Přicházejí Vánoce roku 2009. Je to období, kdy se lidé obdarovávají. Dary, které, dáváme a dostáváme by měly být především takové, které nám přinesou trvalou radost, nejen okamžitou a pomíjivou radost z nové věci……. Ten největší dárek, který letos můžeme dostat je to, že využijeme energie, které tato doba přináší. 12.12.2009 je den vesmírného slunovratu: tento den se k nám navrací Slunce, nejen to , které vídáme na obloze, ale především Slunce, které sídlí v našem srdci a je zdrojem světla našeho života. Věnujme tento den tomu, abychom se zamysleli nad tím, co nám ještě brání, aby naše srdce trvale zářilo světlem a láskou. Pokusme se prozářit ta omezení, která v sobě nalezneme, aby nám nevytvářela hranice pro život v trvalé radosti. Stačí si nalézt chvilku o samotě a v klidu poprosit vlastní mysl, aby nás upozornila na to, co můžeme prosvítit a zaplavit to láskou a světlem. Potom procítíme oblast svého srdce, představíme si tam zářivé světlo a chvíli tak spočineme. Po chvilce poděkujeme a pocit světla si v sobě ponecháme. Stačí potom vždy, když pocítíme smutek, nedostatek sil, strach, vzpomenout si, že tyto emoce můžeme prozářit světlem, které máme v srdci a tím se těchto omezujících emocí zbavíme.

Nezapomeňme ani na dny těsně před Vánoci, 21. a 22. 12. 2009  bude opět období příhodné ještě  dodělat to, co se nám doposud nepodařilo v oblasti zbavování se stínů, starých emočních zranění, která nám činí omezení v radostném a zdravém prožívání života. Stačí si v těchto dnech udělat chvilku na sebe o samotě a opět se v klidu ponořit do svého nitra a poprosit si o informace o tom, co můžeme ještě prosvítit a potom zase pustit světlo do těch stínů v sobě, chvíli tak setrvat a poděkovat si. Pocit světla si udržovat po celé období Vánoc a pokud možno s tímto světlem vstoupit do roku 2010.

Světlo, které v sobě najdeme, pomůže prosvěcovat stíny i našich blízkých. Dejme sobě a svým milým tyto dárky, neodříkejme se radosti, zdraví, sounáležitosti. Využijme co nejvíce energii, kterou nám období Vánoc nabízí. Štěští a radost nosíme v sobě, stačí si to uvědomit a dovolit si to prožívat.

V tomto poněkud zvláštním období,:

1.počasí je trošku neobvyklé na toto roční období a trošku nás zdánlivě posouvá někam do předjaří místo k nástupu obvyklé zimy…….2. všude se na nás hrnou informace o nástupu chřipky…. ať už z oficiálních médií, která možná mimoděk vytvářejí atmosféru strachu, a ten nás oslabuje psychicky a následně též fyzicky…. nebo z různých alternativních zdrojů, které nám sice asi chtějí poradit jak na to jinak, ale v konečném důsledku náš strach sytí též…..3. neustále se dosti zmateně cituje rok 2012, dokonce je na toto téma natočen film a to také na pocitu bezpečí naší další existence na této planetě nepřidá……4. do toho běžný předvánoční shon za dárky, úklidem, …… zmatek, pocit ohrožení, strach…… v podstatě úplně zbytečné věci, přesto, pokud takto prožíváme, velice nás to oslabuje…

Jak se v tom všem zorientovat a zůstat klidný, silný, zdravý po všech stránkách?

Moje zkušenosti mi říkají, nech k sobě přicházet informace z různých zdrojů, moc to ale nepřeháněj, filtruj je zdravým rozumem a vlastními zkušenostmi, nic neber jako dogma, starej se dobře o své tělo, nezapomeň na svoji mysl a srdce a nech ostatní, ať se také starají o sebe jak to umějí. Myslím si, že zlatá střední cesta je ta, po které dojdeme bez velkých třesků a pádů nejdále…….

Když budete mít chvilku času, stačí se v klidu posadit tak, abychom měli páteř vzpřímenou, spodek břicha zatažený, ruce volně položené na stehnech a pohroužili se do meditace na posílení vlastního zdraví:

Chvilku sleduji vlastní dech, vnímám jak dýchám a jak dýchá celé moje tělo, nechám nejprve mysl vyprázdnit od myšlenek a potom ji zaměřím na vlastní meditaci: “ Děkuji za svůj život, děkuji za své tělo, přijímám svůj život jako cestu rozvoje, přijímám své tělo jako prostředek mého žití ve fyzickém světě a prostředek rozvoje, nadechuji soulad a harmonii a vše, co mi dává energii k životu v souladu, zdraví a lásce,vydechuji vše, co nepotřebuji k životu v souladu, zdraví a lásce. Cítím, jak energie v mém těle proudí tak jak mají, v každé jeho části, v každé jeho buňce. Cítím se být dokonalou součástí dokonalého celku,jímž je vesmír, přijímám život ve všech jeho podobách a projevech, žiji s důvěrou a pocitem vděku za vše, co mi život přináší. Jsem si vědom své síly a své zodpovědnosti za svůj život. Děkuji za své zdraví fyzické, za svoji klidnou a otevřenou mysl a za světlo ve svém srdci.“  Třikrát vydechnu ústy, pomalu rozhýbu tělo a dokončím meditaci.

Meditaci je nejlépe dělat vždy ráno, ihned po probuzení a opakovat před spaním.