První letošní jarní úplněk bude v úterý 30.3. 2010 ve 4h24min. Je vhodná doba k očistě organizmu pomocí půstu- pít kopřivový  a sedmikráskový čaj, pramenitou vodu, začít v pondělí ráno jablkem, potom celý den jíst pouze rýži a v úterý vynechat maso, mléčné výrobky a bílé pečivo. Je dobré jemně masírovat krouživými pohyby oblast břicha a provádět dechová cvičení. Začátkem dubna nezapomenout na čerstvé mladé kopřivy, můžeme je sekat do salátů, do nádivky, dělat z nich nápoj: hrst kopřiv rozmixovat s 1 až 2 dcl vody.

Období před Velikonocemi je také vhodné na zklidňování mysli dechovými a meditačními cvičeními. Posadíme se v klidu do sedu na patách, vzpřímíme páteř, lehce ji vychýlíme vpřed, ruce složíme do klína a rozostříme zrak. Chvilku sledujeme vlastní dech, vnímáme jak vzduch proudí do plic, odtud do všech částí těla a každičké buňky. Nesnažíme se o to, jen to lehce vnímáme. Cítíme, jak se celé naše tělo uvolňuje, odchází přebyrečné napětí a energie proudí celým tělem bez překážek a bloků. Několik minut tak setrváme, pouze vnímáme vlastní dech a příjemné uvolnění našeho těla. Naše mysl je klidná. Nazávěr vydechneme ústy, pomalu se uvolníme z meditační pozice. Pocit klidu a uvolnění si uchováme.

Úplněk, který bude tuto sobotu bude pod vlivem znamení LVA, ten ovlivňuje srdce a krevní oběh ve fyzické úrovni, v úrovni mentální souvisí srdce s láskou a krev s přijímáním a tokem životní energie. Proto je tento den vhodné zařadit očistu fyzickou, tedy půst od jídla, nemusíte zcela vypustit jídlo, stačí zařadit očistu pomocí rýže, tak, že po celý den nejíme nic jiného než uvařenou kvalitní rýži, například ve 4 až 5 dávkách a pijeme pramenitou vodu a slabý zelený čaj. Ráno začneme očistu 2 dcl pramenité vody s 1 lžičkou solanky.

Po stránce mentální přidáme meditaci na srdeční centrum: v klidu se posadíme do meditační pozice – sed na zemi se stříženýma nohama, nebo sed na patách, ruce dáme volně na stehna, tak abychom je nekřížili. Páteř je vzpřímená, lehce nachýlená dopředu, spodek břicha je lehce vtažený. Pozice není strnulá. Pohled upřeme do pomyslného bodu ve výši očí někde v dálce před sebou, rozostříme zrak a začneme vnímat vlatní dech. Cítíme, jak celé naše tělo dýchá, jak dech prostupuje každou jeho částí, každou buňkou.Naše mysl se zklidňuje, čistí. Potom zaměříme své vědomí do středu hrudníku tam kde ja prsní kost a představujeme si tam světlo, zářivě zlaté s fialovými paprsky. To světlo stále sílí, až prozařuje do celého našeho těla,  do naší mysli,je tak silné, že září z našeho srdečního centra až vyzařuje do našeho okolí. Znovu se zaměříme na světlo ve svém srdečním centru, pošleme ho do celého svého těla i mysli, prozýříme okolí. Pocit světla si uchováme. Potom v tom pocitu světla chvilku setrváme. nakonec vydechneme ústy, pomalu zostříme zrak, uvolníme se z meditační pozice, poděkujeme a meditace je ukončena.

Datum tohoto úplňku dává  numerologicky tuto energii: tvořím cestu pro sebe v souladu s celkem pro tuto chvíli.

V našem životě je nekonečné množství příležitostí, které k nám přicházejí. Je ovšem otázka, kolik jich jsme schopni využít pro vlastní rozvoj. Velikými přiležitostmi k našemu vlastnímu rozvoji jsou těžké situace, týkající se vztahů, materiálního zabezpečení, zdraví, ……ale jak se my lidé k těmto situacím většinou stavíme? My je nechceme, dostáváme strach, dokonce se hroutíme…….. a proč je náš postoj a reakce taková? Jsme pohodlní, líní. Nejen tělesně, ale především mentálně. Nejsme ochotni připustit, že každou situaci si vytváříme my sami, svým konáním, myšlením, prožíváním. Většinou se snažíme hledat nějakého viníka zvenčí, mimo nás. Je to jednodušší, protože když je viník někdo jiný, lehce si ospravedlním to, že se postavím do pozice oběti, nadávám, obviňuji, hroutím se……A jsem tak zacyklen v tomto vadném modelu pojímání skutečnosti, že se stávám vlastně zakletým, pasívním, moje aktivita se redukuje na pouhé stěžování si, nadávání, obviňování. A stojím na místě, přicházím o fyzickou i mentální energii, časem přicházejí nemoci a já vlastní život vlastně nežiji, jen přežívám. Zdá se, že to jinak být nemůže. Skutečně to jinak být nemůže, pokud nezačnu měnit vadný model, který mám v sobě nastaven. Je to model pohodlnosti. Můžu ho  změnit. Je to ale veliká práce, udělat ji musím já sám, být trpělivý, odhodlaný a hlavně vnitřně přesvědčený, že to je pro mě to nejlepší, co mohu dělat.

Model pohodlnosti, lenosti nám byl předán našimi vychovateli, tedy rodiči. Protože ho žili naši rodiče, převzali jsme ho také my a pokud ho nebudeme měnit, za model tvořivý, aktivní, předáme ho našim dětem, oni svým dětem a tak to půjde po mnoho generací. Někdo může namítnout, že on přece není líný, pořád pracuje, má spoustu sportovních aktivit, stará se o domácnost, o děti, tak kde je ta lenost, pohodlnost? Objevíme ji tehdy, když se podíváme sami dovnitř do sebe. Pokud tam najdeme pocity strachu, jakéhokoliv, obavy, nepřátelství vůči čemukoliv, kritiku, objevili jsme svůj model lenosti. Lenosti, která nás zamotává do pavučiny oddělenosti, nejistoty, ohrožení, kterou nepřekryjeme usilovnou prací v zaměstnání, kariérním postupem, množstvím koníčků ani cestováním. To jsou jen vnější náplasti na náš vnitřní model žití v oddělenosti, v lenosti. Pokud začnu skutečně hledat vnitřní sílu, klid a ucelenost, stanu se i navenek silným, aktivním a zdravým. Prvním krokem je to, že přijmu skutečnost, že si za vše, co se mi děje, můžu já sám. neznamená to obviňovat se, ale vzít odpovědnost za sebe do svých rukou. Uvědomit si, že mohu vše, cokoliv, ale také s vědomím veškerých důsledků toho, co dělám. Přijmout to, že zákon příčiny a následku funguje stále a všude. Že cokoliv udělám, pomyslím, to vyvolá nějaké následky a já ty následky samozřejmě nesu, žiji.

Nebýt pohodlný znamená dělat vše opravdově, z vlastního rozhodnutí, s vědomím všech důsledků, nenechat se od toho odradit svým pohodlným okolím, nepolevit v hledání svých vadných modelů myšlení, měnit je za zdravé a sledovat, jak se můj život mění k lepšímu po všech stránkách.

Avatar v sanskrtu, odkud je přejato, znamená sestoupení, vtělení, inkarnace. Obvykle dochází  ke vtělení duchovní bytosti do lidského těla, aby předala lidem nějaké poselství, ukázala jim cestu. Avatarem byl i Budha…. K vtělení avatara nemusí dojít ihned při narození člověka, může k tomu dojít i během života. Toto vlastně použil Cameron ve filmu Avatar, názorně tam je ukázáno, jak duše, mysl, je to vyšší, že existuje nezávisle na těle, ale pokud ji my jako lidé máme vnímat, musí se projevit skrze bytost fyzickou, ať už člověka nebo Navi….. Film Avatar je podle mého názoru něco mezi pohádkou pro všechny věkové kategorie, poselstvím a relaxací, ozdravným procesem. Pokud mohu hodnotit, je to skutečně něco, co nám prostřednictvím filmu ukazuje, že  pravdu má každý svoji, že záleží na úhlu pohledu, že můžeme jako nejvyšší hodnotu života postavit finanční, materiální zisk, nebo život v jednoduchosti a v souladu s přírodou… Myslím si, že každý extrém je škodlivý, účelem filmu Avatar určitě není podnítit lidi, aby začali ničit to, co po staletí vytvářeli a opásali se kůží a vrátili se na stromy. Je to ale moc hezký nenásilný podnět k tomu, abychom si uvědomili, že Země, příroda, nám tolik dává, nabízí, ale my také máme znát míru, co si od ní vezmeme a jak s tím naložíme.

Avatar jako ten, kdo nám přišel ukázat cestu, je ve formě filmové krásný obraz toho, že můžeme i tady na Zemi, nejen na nějaké kouzelné Pandoře, vnímat zázraky, které nám příroda nabízí, které dennodenně máme před sebou, jen si jich třeba ve spěchu, ve kterém žijeme nestačíme všimnout. Zamysleme se nad tím, jak využíváme svůj čas, jak dokážeme chodit a otevřenýma očima a třeba uvidíme, že spoustu krásných věcí začneme vidět kolem sebe tady na Zemi.

Doba adventu, který předchází samotným Vánocům, přináší energii zklidnění, rozjímání o širších souvislostech našeho života, těšení se na příchod něčeho nového,…nové zvězti, abychom otevřeli svá srdce a směřovali ke světlu a lásce. V této době bychom se měli očistit od všeho nepotřebného, všeho, co nám brání přijímat světlo do svého života. A to po všech stránkách, po fyzické, tedy půst v jídle, střídmost,…. po stránce vědomí, tedy zamyslet se nad tím, kde v naší mysli je něco temného, co je potřeba vynést na světlo a zbavit se toho…a po stránce srdce, tedy hledat, kde máme rezervy v tom, abychom více žili v lásce.

Samotné období vánočních svátků nese energii sounáležitosti, vzájemné lásky a pomoci, sdílení společné radosti a projevování lásky všem blízkým i všem cítícím bytostem, které třeba vůbec neznáme, ale přesto všichni toužíme po lásce. Je to období, kdy se zmírňuje celkové napětí a lidé snáze nacházejí cestu k druhým, k odpuštění a pokoře. neměli bychom se ale k těmto hodnotám uchylovat pouze o vánocích, ale měli bychom je v sobě pěstovat a žít je po celý rok.

Před příchodem křesťanství byl největším svátkem zimní slunovrat 21.12., kdy se oslavovala narůstající síla Slunce a kdy se začíná prodlužovat den a zkracovat noc.

V období od 25.12 do 5.1. je období tak zvaných „chlupatých nocí“, kdy  těchto 12 dní představuje 12 měsíců v následujícím roce, kde bychom se měli v každém tomto dni zamyslet, jaké téma nám přinese, to bude i téma měsíce k tomuto dni náležejícímu v následujícícm roce. Tedy 25. 12 …. leden, 26.12…..únor a tak dále. Je to asi pro nás, žijící hektickým způsobem co nejvíce toho stihnout a zažít, velice náročné, pozastavit se a skutečně se takto na následující rok připravit. Ale stačí k tomu si každý tento den udělat pár minut času na zklidnění a rozjímání, potom stačí si zásadní myšlenky nebo témata zapsat a tak se připravit na prožití dalšího roku.Malá tabulka vložená do diáře nám může pomoci při prožívání věcí, které nám život přinese, třeba jen tím, že je snáze pochopíme a vyřešíme právě díky |“chlupatým nocím“. Náš život si vytváříme naší myslí, tak se ji učme vnímat a používat ku svému prospěchu.

Přicházejí Vánoce roku 2009. Je to období, kdy se lidé obdarovávají. Dary, které, dáváme a dostáváme by měly být především takové, které nám přinesou trvalou radost, nejen okamžitou a pomíjivou radost z nové věci……. Ten největší dárek, který letos můžeme dostat je to, že využijeme energie, které tato doba přináší. 12.12.2009 je den vesmírného slunovratu: tento den se k nám navrací Slunce, nejen to , které vídáme na obloze, ale především Slunce, které sídlí v našem srdci a je zdrojem světla našeho života. Věnujme tento den tomu, abychom se zamysleli nad tím, co nám ještě brání, aby naše srdce trvale zářilo světlem a láskou. Pokusme se prozářit ta omezení, která v sobě nalezneme, aby nám nevytvářela hranice pro život v trvalé radosti. Stačí si nalézt chvilku o samotě a v klidu poprosit vlastní mysl, aby nás upozornila na to, co můžeme prosvítit a zaplavit to láskou a světlem. Potom procítíme oblast svého srdce, představíme si tam zářivé světlo a chvíli tak spočineme. Po chvilce poděkujeme a pocit světla si v sobě ponecháme. Stačí potom vždy, když pocítíme smutek, nedostatek sil, strach, vzpomenout si, že tyto emoce můžeme prozářit světlem, které máme v srdci a tím se těchto omezujících emocí zbavíme.

Nezapomeňme ani na dny těsně před Vánoci, 21. a 22. 12. 2009  bude opět období příhodné ještě  dodělat to, co se nám doposud nepodařilo v oblasti zbavování se stínů, starých emočních zranění, která nám činí omezení v radostném a zdravém prožívání života. Stačí si v těchto dnech udělat chvilku na sebe o samotě a opět se v klidu ponořit do svého nitra a poprosit si o informace o tom, co můžeme ještě prosvítit a potom zase pustit světlo do těch stínů v sobě, chvíli tak setrvat a poděkovat si. Pocit světla si udržovat po celé období Vánoc a pokud možno s tímto světlem vstoupit do roku 2010.

Světlo, které v sobě najdeme, pomůže prosvěcovat stíny i našich blízkých. Dejme sobě a svým milým tyto dárky, neodříkejme se radosti, zdraví, sounáležitosti. Využijme co nejvíce energii, kterou nám období Vánoc nabízí. Štěští a radost nosíme v sobě, stačí si to uvědomit a dovolit si to prožívat.

V tomto poněkud zvláštním období,:

1.počasí je trošku neobvyklé na toto roční období a trošku nás zdánlivě posouvá někam do předjaří místo k nástupu obvyklé zimy…….2. všude se na nás hrnou informace o nástupu chřipky…. ať už z oficiálních médií, která možná mimoděk vytvářejí atmosféru strachu, a ten nás oslabuje psychicky a následně též fyzicky…. nebo z různých alternativních zdrojů, které nám sice asi chtějí poradit jak na to jinak, ale v konečném důsledku náš strach sytí též…..3. neustále se dosti zmateně cituje rok 2012, dokonce je na toto téma natočen film a to také na pocitu bezpečí naší další existence na této planetě nepřidá……4. do toho běžný předvánoční shon za dárky, úklidem, …… zmatek, pocit ohrožení, strach…… v podstatě úplně zbytečné věci, přesto, pokud takto prožíváme, velice nás to oslabuje…

Jak se v tom všem zorientovat a zůstat klidný, silný, zdravý po všech stránkách?

Moje zkušenosti mi říkají, nech k sobě přicházet informace z různých zdrojů, moc to ale nepřeháněj, filtruj je zdravým rozumem a vlastními zkušenostmi, nic neber jako dogma, starej se dobře o své tělo, nezapomeň na svoji mysl a srdce a nech ostatní, ať se také starají o sebe jak to umějí. Myslím si, že zlatá střední cesta je ta, po které dojdeme bez velkých třesků a pádů nejdále…….

Když budete mít chvilku času, stačí se v klidu posadit tak, abychom měli páteř vzpřímenou, spodek břicha zatažený, ruce volně položené na stehnech a pohroužili se do meditace na posílení vlastního zdraví:

Chvilku sleduji vlastní dech, vnímám jak dýchám a jak dýchá celé moje tělo, nechám nejprve mysl vyprázdnit od myšlenek a potom ji zaměřím na vlastní meditaci: “ Děkuji za svůj život, děkuji za své tělo, přijímám svůj život jako cestu rozvoje, přijímám své tělo jako prostředek mého žití ve fyzickém světě a prostředek rozvoje, nadechuji soulad a harmonii a vše, co mi dává energii k životu v souladu, zdraví a lásce,vydechuji vše, co nepotřebuji k životu v souladu, zdraví a lásce. Cítím, jak energie v mém těle proudí tak jak mají, v každé jeho části, v každé jeho buňce. Cítím se být dokonalou součástí dokonalého celku,jímž je vesmír, přijímám život ve všech jeho podobách a projevech, žiji s důvěrou a pocitem vděku za vše, co mi život přináší. Jsem si vědom své síly a své zodpovědnosti za svůj život. Děkuji za své zdraví fyzické, za svoji klidnou a otevřenou mysl a za světlo ve svém srdci.“  Třikrát vydechnu ústy, pomalu rozhýbu tělo a dokončím meditaci.

Meditaci je nejlépe dělat vždy ráno, ihned po probuzení a opakovat před spaním.