Zaměřit se někdy na své pocity, emoce, je velice prospěšné, pomáhá nám to v tom, abychom své emoce zvládali, nepotlačovali je, ani se jimi nenechali ovládat.
Stačí si během dne zkusit uvědomit jak se vlastně cítíme…. pokud dobře, jen si uvědomíme, že za své příjemné pocity jsme ospovědni my sami, nikdo jiný…. a ty příjemné pocity si zkusíme udržovat.
Přesto někdy prožijeme situace, díky nimž pocítíme emoce nepříjemné: vztek, strach, vzdor, ohrožení, odcizení,….. i za tyto nepříjemné emoce jsme odpovědni my sami, nikoliv někdo druhý. Co s nimi můžeme dělat? Nemá cenu je potlačovat ani odmítat, nejúčinější cestou je je i tyto emoce prostě přijmput, neodsuzovat se za ně a následně pomocí vlastní bdělosti a uvědoměmní pracovat na tom, abychom je příště nemuseli prožívat. Cestou k tomu je hodnotit ty situace, které nám nepříjemné emoce navozují jinak než jsme zvyklí. Vodítkem nám může bý několik zlatých pravidel:
Co je v tobě, to se projeví i kolem tebe.
Jediné co na světě můžeš měnit jsi ty sám
Pomáhej druhému jen když tě o to požádá a ne na svůj úkor.
Co cheš aby ti dělali druzí, dělej ty jim a naopak.
Dbej, aby tvé myšlenky, slova a činy byly čisté.
Kdo lže druhým, lže hlavně sobě
Každá příčina má svůj následek
