Co to vlastně je úspěch….. dost lidí si pod tímto pojmem v první chvíli vybaví úspěch spojený s dosažením něčeho… vzdělání, kariéry, finanční zisk, nějaká výhoda. Tak to máme vzhledem k modelům myšlení nastavené atmosférou, ve které žijeme v našem „rozvinutém, civilizovaném světě“. To, co je podstatou pojmu úspěch asi nejsme schopni dohlédnout: úspěchem je například to, že dokážeme chodit, mluvit, vyjadřovat své pocity, přání, potřeby, úspěchem je to, že dokážeme rozeznávat výzvy, které nám život přináší třeba prostřednictvím zdánlivých překážek a zkoušek. Úspěchem je to, že se nám podaří rozeznat příčinu choroby a prací na odstraňování příčiny se nejen zbavíme choroby, ale posuneme se vpřed na cestě svého vývoje.
A právě naše zažité postoje jsou příčinou našich úspěchů či neúspěchů ve všech oblastech života, ať již máme hodnoty nastavené jakkoliv. Pokud k něčemu zaujmu postoj: nepůjde to, je to těžké, není jiná možnost, že úspěch se v dané situaci buďto vůbec nedostaví, nebo za cenu velikého úsilí, většinou nepřiměřeného….. Pokud zaujmu postoj: věřím, že se mi to podaří, že cesta k dosažení daného cíle bude pro mě přínosná, že mě obohatí, že půjdu cestou radostného, otevřeného postoje, úspěch mám zaručen, navíc znásobený příjemnými pocity při jeho dosahování.
Kde se berou naše postoje? Přece je logické, že výhodnější je vždy postoj: podaří se to, půjde to…. Postoje nám předávají naši rodiče, vychovatelé, aniž by si toho byli vědomi. A podívejme se kolem sebe, jaké postoje má většina populace? Mnoho lidí žije v tom, že stále jsou ve střehu, kde přijde nějaká překážka, ohrožení, kritika,…. a tyto postoje předávají svým dětem, dalším generacím, tak jako jim je předali jejich předkové.
Jedinou cestou jak se těchto zbytečných zátěží zbavit, je to, že si je na sobě uvědomíme, přijmeme je, bez kritiky a sebeobvińování či obviňování našich předků. Oni nám je nepředali vědomě, zcela jistě ne proto, aby nás oslabili, aby nám vlastně ztížili prožívání. Prostě je máme. A je jen na nás samotných, zda se rozhodneme je postupně a s nemalým úsilím začít měnit za postoje prospěšnější. A změnou postojů se začne náš život měnit k lepšímu. A protože postoje jsou „nakažlivé“, je tu veliká šance, že naše prospěšnější postoje začnou mít vliv na naše okolí a třeba se v něm najdou i další, kteří začnou pod naším vlivem své postoje poznávat a měnit. Samozřejmě zcela dobrovolně a pro sebe, ne kvůli nám.
Poznáváním sebe sama, toho jak vnímám, jak reaguji, hledáním příčin toho, proč reaguji zrovna tak a v dané situaci půjdu cestou zlepšování svého života na všech úrovních a to za to stojí. Změnou postoje se začínájí změny v mém životě.