Archives

Síla slova

Slovo je jedním z prostředků, kterým vydáváme energiii. Vše, co vyřkneme, zůstává zachováno ve Vesmíru, nic se nedá vzít zpět. Proto bychom měli být velice uvážliví, když používáme slova. I v Bibli se píše: „Na počátku bylo slovo…“ Slovo je tvůrčí duchovní silou. Také budhismus upozorňuje na zodpovědnost při používání slova, řeči. Tlachání, žvanění, kritizování, pomlouvání, to je všechno nesprávné nakládání slovy, které tomu, kdo takto slova používá vrátí v konkrétních situacích, které ho potkají. Navíc je důležité, co pod vysloveným slovem skutečně je, zda je slovo používáno k vyjádření toho, co je skutečně v nás, nebo je to jen vykalkulované, vyumělkované řečnění. Staré arabské přísloví praví: „Když mluvíš, měla by tvá slova být lepší než tvoje mlčení.“

Mantra přání

Kéž dostanu to co potřebuji, ne to, co chci.

Tato mantra souvisí s přijetím sebe sama jako dokonalé součásti dokonalého celku. Pomáhá nám žít život v ucelenosti, nikoli v oddělenosti. Mít přání je lidské, prospěšné. Ale neměli bychom poslouchat chtění ega, které nás vede k oddělenosti, ke ztrátě energie. Měli bychom se učit poslouchat přání našeho Vyššího Já, které je spojeno s Vyšší myslí, které je nadčasové, jehož přání jsou v souladu s prospěchem celku.

mantra OM

 mantra ÓM

mantra ÓM

Mantra  óm, aum, je podle budhismu  prazvukem, který, když jej vyslovujeme, spojuje nás s kosmickým prouděním a slaďuje nás s ním.

Pokud ji použijeme při meditaci, pomáhá nám sladit jednotlivá energetická centra a očistit mysl od nepotřebných nánosů.

Síla myšlenky

Každá myšlenka, která mě napadne, mě také určitým způsobem ovlivňuje. Já sám svými myšlenkami  vytvářím, kdo jsem.

Mantra změny

Mohu změnit to, jak vnímám sám sebe. Mohu změnit to, jak vnímám ostatní. Lidé se změní, pokud je začnu vnímat jinak. Svět se změní, pokud jej začnu vnímat jinak.

Když jdeš duchovní cestou….Eduard Tomáš

Významná postava našeho duchovního probuzení, doktor Eduard Tomáš po celý život ukazoval hledajícím jak jít duchovní cestou.

Rozdávej lidem dobro, nezapomeň však, že rozdat můžeš jen to co sám máš…

Setkášli se se zlem, uchovej si uvnitř klid a požádej dobro o pomoc a snaž se čelit zlu dobrem. Nikdy neztrácej naději ve vítězství  dobra, nekritizuj, neprojevuj nesouhlas a hněv. Zlo a jeho projevy jsou jen dočasné, dobro je věčné.

Tibetské padání a vnitřní radost

Ráda bych se s Vámi podělila o zkušenosti s „tibetským padáním“, jak tomu já říkám. Poprvé jsem ho zažila před chrámem Džókang ve Lhase v Tibetu. Celé staré centrum Lhasy je mystické, přesto ale vyzařuje energii běžného každodenního života, radost a pokoru. Celý Džókang můžete obcházet kolem dokola a vytvářet tak vlastní mandalu krok za krokem. Před hlavním vchodem do chrámu, čelem k velikému budhistickému symbolu kola života s dvěma laněmi několik desítek Tibeťanů nejrůznějšího věku opakovaně padalo na zem a zvedalo se s rukama sepjatýma k obloze. Někteří padali rychle, jiní pomalu a v přestávkách popíjeli čaj a povídali si. Než jsem „padače“ na vlastní oči uviděla,  jen z knih a filmů jsem si neuměla představit co může padání člověku dát. Je to něco úplně jiného než pokleknutí v křesťanském kostele.  Postavila jsem se na volné místo před Džókangem a začala padat. Bylo to úžasné, prožitek čisté radosti spojené s pokorou, vděčností a pocit splynutí s vesmírem. Odvezla jsem si padání z Tibetu domů. Od návratu z Tibetu prostě padám. Padám sama, někdy padám se svými blízkými, padám s dětmi ve školkách, s maminkami co chodí cvičit s miminky, i některá miminka padají, padám s lidmi v kurzech a celé to padání je pro mě symbolem ne nějakého tělesného cvičení, nebo naopak modlení. Padání je pro mě vlastně neustálým prožíváním života, v jeho pádech a vzestupech, ruce sepnuté k obloze mi dávají pocit vnímat nekonečný prostor nade mnou, čelo opřené o zem mi dovoluje prožít sepětí se zemí po níž chodím, která mi je domovem a která mi dává obživu. Padání procvičuje tělo, dává rozproudit energiím v těle, čistí mysl a otevírá srdce. Proto padám a předávám padání těm, kteří chtějí padat.

Staré moudrosti

Mysli srdcem, konej rozumem

Kdo umí pochválit sebe, rád chválí druhé. kdo kritizuje druhé, má problémy se sebehodnocením

Nestýkej se s člověkem, který má v srdci nenávist, snadno by tě mohl nakazit

Pošli jeden úsměv a vrátí se jich k tobě deset

Nauč se říkat ne s láskou v srdci

S jakou myšlenkou se probudíš, takový bude celý tvůj den. S jakou myšlenkou usneš, takový bude tvůj spánek.

Slovo je zvukem a hláskami projevená myšlenka

Je mnoho prostředků, které pomáhají v léčení. Slovo je silný prostředek k ovlivňování skutečnosti. Měli bychom vážit slova, než je vyslovíme a naopak používat je tam kde mohou pomáhat.

Každý na sobě tisíckrát pocítil jak krásně mu je když uslyší slova:“Mám tě rád“. Každý také ví, co s ním udělají slova:“ Nemám tě rád, nechci tě.“ Slovo může uzdravovat, může ale také velice ublížit.

Často nevyslovíme to, co bychom chtěli, to co si myslíme, na druhé straně někdy řekneme to, co by bylo lépe neříkat. Například ,když nás zaplaví emoce zlosti, vzteku. Ale vyslovené slovo již zanechalo otisk ve vesmíru a není možné ho vzít zpět. Slova lásky, chvály, ocenění bychom měli, pokud jdou ze srdce, vyslovovat co nejčastěji, nešetřit jimi. Slova kritiky, odsuzování a odmítání bychom měli nejlépe vymazat ze svého slovníku.

Nejsou to ale pouze vyslovená slova, ale i myšlenky, to vše ovlivňuje nás a naše okolí. Jsme zvyklí dělat tělesnou hygienu, ale mentální, myšlenkovou hygienu neděláme, ani to nepovažujeme za potřebné.

S jakou myšlenkou ráno vstávám, to potom ovlivňuje energeticky celý můj den. S jakou myšlenkou usínám, to ovlivňuje kvalitu mého spánku.

Vstávat s myšlenkou „vítám tento den, přijmu vše, co mi přinese“, mi dá sílu a energii prožít bez ztráty energie i těžké situace.

Usínat s myšlenkou děkuji za vše, co tento den přinesl, mi dá klidný a vydatný spánek.

Staré pravdy říkají:

„Co pošleš, to se ti vrátí“

„Nedělej, neříkej druhému, co nechceš, aby dělal, říkal tobě“