Zcela jednoduše si můžeme udělat domácí zubní pastu – pouze ze dvou složek:
Jedlé sody a kokosového oleje.
V misce smíchám několik lžiček kokosového oleje a sody, pořádně promíchám, aby se vše pěkně prolnulo, dám do maličké skleničky pod víčko a používám maximálně 3x týdně… krásně bělí zuby, rozpouští zubní kámen a má příjemnou mírně slanou chuť…
Kombinuji ji s přírodními pastami bez fluoru, a dalších chemikálií…
Na jaře, kdy se delší dny a nastupuje vláda Světla, kdy se vše probouzí po zimě, kdy všechno raší, pučí, obnovuje se… je dobré tuto energii přijmout a využít pro utužení našeho zdraví … pokud jsme zdraví, jsme silní, v energii… a i naše psychika je odolnější… cítíme se příjemně, spokojeně, jsme šťastní…
Pár nápadů na freshe:
1/ jablko, mrkev, topinambur, zázvor, rakytníkový sirup, citron š’táva, chia, sezam semínka, voda/ šungitová/
2/ červená řepa, mrkev, jablko, lístky mladé kopřivy, pampelišky, voda
3/ mladé kopřivy, pampelišky, pažitka, petrželka kudrnka, topinambur, voda
4/ naklíčené mungo fazolky, mladý špenát, rukola, pažika, voda
5/ topinambur, jablko, mladá řeřicha, slunečnice semínko, voda
Potřebujeme:
Mladé kopřivy, mladé listy pampelišky, cibulka,nejlépe modrá… olej, oříšek másla, sůl
Postup.
Na oleji a másle oretujeme pokrájenou cibulku, přidáme oprané a osušené listy kopřivy a pampelišky, krátce podusíme, osolíme a je hotovo…
V našem kulturně historickém prostoru je již dlouho uzákoněná povinná školní docházka… to je asi ve své podstatě smysluplnné….
Proč asi děti „musí chodit do školy?“….. asi proto, aby se zde něco dozvěděli, něco naučili, aby se zde i socializovali… podle mě socializace je důležitá složka školní docházky…. kdysi jsme přemýšleli o tom, že bychom vyučovali dcerku sami, doma… oba vysokoškoláci, odhodlaní dát svému prvnímu dítěti to nejlepší… dlouho jsme to promýšleli a diskutovali a nakonec jsme dospěli k tomu, že dcerku do školy posílat budeme… zásadním důvodem byla pro nás právě ta socializace… dát jí nutnou sumu vědomostí a znalostí, kterou nám určoval zákon by nebylo tak složité, navíc, dcerka toužila po informacích, po vzdělání a byla velmi nadaná, snad na vše od matematiky, přes jazyky po umělecké předměty….potřebovala kontakt s vrtevníky, potřebovala se naučit obhájit, prosadit v kolektivu….to by jí domácí vzdělávání nemohlo dát…
Dítě většinou touží po poznání, po získávání nových vědomostí a dovedností.. to je jeho přirozenost… ale každé dítě je jiné…. každé má jiné vrozené dispozice iteligenční, emoční, komunikační, pohybové, ……. dítě potřebuje podpořit v touze po poznání toho kde žije, po poznání okolností života, po poznání sebe sama… potřebuje mít ale svobodný a podnětný protstor pro svoji touhu poznávat… a někdo poznává skrze četbu, přemýšlení, někdo skrze logiku a počítání… někdo skrze manualní činnosti, někdo skrze umělecké činnosti, někdo skrze přímou verbální komunikaci, někdo skrze pohybové aktivity…. a toto bohužel stávající systém vzdělávání u nás nepojímá a děti tlačí a uzavírá do omezeného prostoru předmětů a jejich klasifikování… Každé dítě potřebuje pocítit úspěch… úspěch především v tom, že je respektováno jako individualita, jako jedinečná bytost….
Motivace porovnáváním výsledků s druhými může podle mě fungovat možná ve sportu… ale jen u těch, kdo jsou obdařeni a motivováni soutěžit a porovnávat se takto… někdo prostě více prožívá proces než výsledek… a toto náš systém vzdělávání ignoruje… stále jde o výsledky o porovnávání, hodnocení, známkování… a proces, cesta, prožitek je opomíjen….
Čím menší dítě, tím podle mě je důležitejší právě prožitek, než samotný výsledek…
Když to převedu na příklad dělání domácích úkolů, pro dítě je důležité co prožívá při dělání úkolu, nikoliv to, jak úkol udělá… toto ovšem my dospělí většinou nejsme schopni rozeznat, pochopit, přijmout…. sedneme si k dítěti a už bychom chtěli, aby co nejrychleji a zcela bezchybně úkol napsalo, splnilo…jakobychom byli zakletí, zcela jsme zapoměli, že jsme také byli dětmi a jak nás tlak rodičů na to, abychom úkoly udělali rychle, bezchybně znervózňoval, jak nám byl nepříjemný, jak nám ubíral chuť úkoly dělat….
Kdyby dítě vše umělo, nemuselo by vůbec navštěvovat školu a vzdělávací proces… nebylo by potom potřeba profese učitelů…. ředitelů škol… úředníků školských odborů a ministerstev…
Děti vlastně vytvářejí hodně pracovních příležitostí… jen tím že jsou… no může to vypadat jako divná úvaha, ale mě prostě napadá…
Sednout si k dítěti píšícímu úkol může být náramný společný zážitek, nebo také traumatizující zážitek… a vlastně pro oba… a potom je ještě další možnost… nechat dítě být ať si úkol udělá samo… bez našeho kontrolování, bez našeho kritizování, bez našeho hysterčení….jen být připraven na to, že dítě třeba samo přijde se na něco zeptat, že se přijde o něčem poradit, něco prodiskutovat…
Dávejme dětem prostor se projevit, dávejme dětem šance dělat chyby a tím se přibližovat k úspěchu… Aloha!!!
První jarní letošní úplněk nastane ve středu 23.3., je to úplněk zesílený energií nastávajících Velikonoc – energií tohoto úplňku je obnovení, znovuzrození, nový začátek…. aby mohlo něco něco nového začít, musí předtím něco starého skončit… tak máme ještě několik dní k tomu, abychom staré záležitosti buď dořešili, něbo přijali to, že je nevyřešíme, tedy, abychom tyto záležitosti ukončili….a to nejen fyzicky, ale i emocionálně, energeticky…. když staré ukončíme, vytvoříme tak prostor pro to nové, co nás čeká, nebudeme zbytečně přicházet o energii setrváváním v minulosti….
Tento úplněk je vhodný pro očistu těla… saunou, koupelí, sprchou, otužováním… je vhodný pro očistu skrze odlehčení jídleníčku.. především od masa a těžkých jídel… jednodenní půstík nám určitě prospěje….
Meditace v tomto období může být na téma: Přijímám nové začátky, otevírám se novému, s odvahou a pokorou.
Můžeme si udělat malý rituálek – zasadit si semínka štěstí… zcela jednoduše: do květináče se zeminou zasadíme semínka se slovy: sázím semínka štěstí, žehnám jim, děkuji….. potom se o semínka budeme starat a radosvat se, jak nám pěkně štěstí raší a roste…. můžeme nechat to co zasadíme vykvést, potom uříznout a dát ještě do vázy, nebo nechat až do semen, ta ksklidit, usušit a schovat na další setbu příští jaro….
Krásný úplněk a krásné Velikonoce a celé jaro!!! Aloha!!
Energie jara jsou průrazné, smělé, trošku drzé, protože kdyby takové nebyly, neporazily by zimu… chlad, temnotu, zmar a smrt… jarní energie je energie nového života.. a nový Život musí být silný, smělý, odhodlaný, aby se narodil a udržel při životě…
Energií jara je také naděje, nadšení, jaro je akce… jaro je aktivita, jaro je prosazení se, jaro je vize příští úrody, která začíná setím… když nezasejeme, nemůže potom sklízet…. a co zasejeme, to sklidíme…. všichni víme, že když zasadíme řepu, nesklidíme potom jahody….
A tak bychom měli před jarní setbou. i tou myšlenkovou, emoční, ale i před tou fyzickou setbou připravit půdu pro setí… po zimním odpočinku musíme půdu prokypřit, odstranit staré plevely, půdu pohnojit a potom zodpovědně vybrat zdravá semena a ta zasít do úrodné, připravené půdy….a potom se o setbu starat, pečovat o budoucí úrodu – zodpovědně, láskyplně….
Opravdu, jak na jaře zasejeme, co zasejeme…. to potom budeme sklízet…. proto je důležité na počátku jara udělat rekapitulaci své minulosti…. nepotřebné, přebytečné, zkažené odstranit, ukončit.. vytvořit zdravý úrodný prostor pro nové vize, přání, přestavy… a ty potom v průběhu jara, léta postupně po krocích, realizovat….
Potřebujeme:
Cuketu rondini, sýr feta, batáty, uavřenou rýži, listový špenát, nejlépe čerstvý, cibuli, cherry rajčátka, olej, máslo, žloutek, sůl, jarní bylinky, rozmarýn a tymián, nejlépe čerstvý
Postup:
Rondini rozřízneme napůl, vydlabeme vnitřek, nasekáme ho a smícháme s nadrobno pokrájenou fetou, nasekanými bylinkami, a žloutkem z vajíčka, naplníme rondini.
Dáme na vymyštěný lech péci do trouby na 200 st asi na 35 minut. Batáty oloupeme a nakrájíme, dáme vařit do solené vody. Když jsou měkké, slijeme vodu, batáty rozš’toucháme a smícháme s nasekanými bylinkami a uvařenou rýží.
Na pánvi na oleji a oříšku másla orestujeme nakrájenou cibuli a oprané natrhané listy špenátu, osolíme, přidáme cherry rajčátka.
rondini olněná fetou a batátovým pyré
Před Velikonocemi můžeme v souladu s přírodními energiemi odlehčit svůj jídleníček… třeba takto.
Na Škaredou středu den bez masa… snídaně: jablečný kompot s chia semínky…. k obědu třeba těstoviny se sýrem posypané jarními bylinkami…. večeře: hrášková rýže…..V Zelený čtvrtek jíst jen to, co je zelené: snídaně zelený čaj, nebo matchá čaj a naklíčená semínka, a obilí, k obědu listový špenát restovaný s jarní cibulkou a bylinkami, můžeme k němu uvařit pohanku… a k večeři salát z polníčku, rukoly a bylinek pokapaný olivovým nebo lněným olejem a balzamico octem…..na Velký pátek půstík….
Pokud k tomu přidáme cvičení Tibeťanů a večerní meditaci na zklidnění mysli, určitě se budeme cítit čilí, svěží a plní energie…..
Začátek jara je doba změn, obnovy, nových začátků, doba přílivu svěží jarní energie… abychom toto krásně využili, můžeme s jarem začít cvičit Tibetany…..5 jednoduchých účinných cviků…
Prvních 7 dní každý cvik 7x
Druhých 7 dní každý cvik 14x
Třetích 7 dní každý cvik 7x
Celkem 21 dní jdoucích po sobě…. cvičením Tibeťanů naše tělo zpružní, posílí se, energie se pěkně rozběhnou jak mají, mysl se zklidní a vyčistí…
Lehce připomenu cviky:
Příjemné cvičení a krásný začátek jara Vám přeji!!!
Cítit se příjemně, svěží, šťastný, silný… co to vlastně obnáší?…. všichni se asi chceme takto cítit a nejlépe stále… proč to tak ale není?
Být šťastný, to znamená být s pocitem, že jsem vládcem vlastního života, že vše je podle mých představ, že nejsou žádné překážky, nepřátelé, že nejsou žádná omezení, žádné ale,… že jsem milovaný, krásný, silný, svěží, zabezpečený… úspěšný…to je mnoho podmínek a aby byly všechny současně splněny je velice obtížné…. proč?… protože všechny tyto podmínky nějak souvisí nejen se mnou, ale z velké části s okolím….. co není v mé vlastní moci, to mě stojí moc energie ovlivnit…
Být šťastný to znamená mít vše co potřebuji, nic nechtít, ničeho se neobávat, být svobodný a nic neřešit… nic nerozhodovat, nic nečekat…
Být šťastný, to znamená být schopen uspokojit všchny vlastní potřeby bez účasti kohokoliv jiného… může se to zdát poněkud extréním názorem, ale je to zcela jednoduché… jakmile závisí uspokojení nějaké mé potřeby s něčím nebo s někým jiným, jsem velice nesvobodný, jsem velice ovlivnitelný… stále se zaměřuji na výsledek a jeho hodnocení zvenčí… nemůžu si vůbec užít vlastní prožitek… jsem chycen v pasti… může být tato past i zlatá, ale je to pořád past… omezuje mě, i když je luxusní…
Svoboda je syrová, drsná, ale neomezená prostorem, časem, očekáváními, pochybnostmi, podmínkami, výsledky, hodnoceními, srovnáváními, odsudky……. svoboda je energie… a energie je život… a na svůj vlastní život jsem sám…. může se to zdát tvrdé, drsné stanovisko, ale je to tak… sám se rodím, sám saji mateřské mléko, sám si musím vynutit péči matky, pozornost okolí, sám jsem na svoje zdraví, sám jsem na své vztahy, na chyby a omyly, sám jsem na své úspěchy ….ti ostaní jsou účastníky, pozorovateli, často pochybovači a soudci….. pokud se zaměřuji na to, jak mě nazírají, hodnotí, podporují, odsuzují, oceňují druzí, jsme chycen v pasti… z té pasti se dostanu jen tak, že přijmu absolutní zodpovědnost za vlastní život…
a přestanu klást důraz na to, jak mě hodnotí, posuzuje mé okolí, začnu prostě prožívat svůj život každou minutou, hodinou, každým dnem…. ne jako dosahování nějakých úspěchů, ale jako cestu… jedno kam dojdu, důležité je, že jdu….
Být šťasten je stav kdy je mi vlastně jedno co prožívám, důležité je, že něco prožívám…. pokud myji nádobí, je mytí nádobí to co zrovna prožívám a jsem v tom šťasten….a je jedno, zda to někdo ocení nebo nikoliv… pokud píšu román, je psaní románu to co zrovna prožívám a jsem v tom šťasten….jendo, zda můj román někdo vydá zda mi to přinese peníze a úspěch…jsme vychováváni a vzděláváni nikoliv k prožívání, k cestě, ale k výsledkům…. a to je to, co nám brání být šťaten…
Máme štěstí ve svých rukách… žít život jako cestu….. prožívat to, co zrovna prožíváme bez potřeby mít úspěch, dosáhnut výsledku… na té cestě, tam někde je naše štěstí, tam někde je naše svoboda…