Ve tředu 22.12.2010 začně astronomická zima. U nás již letos pociťujeme zimu od počátku Adventu, tedy od začátku prosince. A je to zima skutečná, bílá, zasněžená, chladná, která nám říká: dny jsou krátké, noci dlouhé, přizpůsobte svůj život v tomto období přírodě jejíž jste součástí. Nezapomínejte na radovánky, které vám zima přináší, nezapomínejte ani na úskalí spojená se zimou, sněhem ledem, delší tmou a kratším dnem. Udržujte světlo ve svém srdci, rozdávejte světlo těm, kteří jsou otevřeni jej od vás přijímat, nevnucujte ho nikomu, ale také ho nikomu neupírejte !

Vraťte se trochu do svých dětských let, kdy jste naplno prožívali radost ze zimy, užívejte si čistotu, kterou přináší čerstvý sníh, dívejte se na vše kolem sebe s očima plnýma úžasu, objevujte nové kolem sebe i uvnitř sebe samých. Pociťujte vděčnost za to, co vám život přináší v podobě zkušeností, v podobě, prožitků, v podobě potravy, šatstva, příbytků i šancí a možností.

V úterý 21.peosince 2010 v 9,13 nastane poslední úplněk v tomto kalndářním roce. Tento úplněk je pod vlivem znamení Blíženců. Přináší proto určitou vzletnost, ale musíme si dát pozor, abychom nalítali ode zdi ke zdi, nenechali se unést emocemi a nejednali extrémě a zbrkle. Měli bychom dobře dýchat, udělat si dechová cvičení, při nádechu pociťovat příliv nového vzduchu a sil a při výdechu vydechovat vše co již nepotřebujeme….

Můžeme tento den držet půst, třeba grapefruitový, ale pozor na překyselení žaludku… nebo můžeme jíst celý den jen rýži, vhodná je kombinace rýže a kysaného zelí. Dobře nám pomůže se vyčistit.

Neměli bychom ale čistit jen tělo, je potřeba vyčistit se od nepěkných pocitů, strachů, křivd, bezmoci a v tom nám pomůže třeba meditace.

Numerologicky nás datum 21.12.2010 nabádá abychom vnášeli do svého života harmonii, harmonii v sobě udržovali a předávali ji dál ostatním. Abychom se učili cítit se bezpečně, abychom se učili být si oporou, byli svobodní a odvážní.

Lásku můžeme projevovat různými způsoby. Skutečnou lásku můžeme projevovat tehdy, když ji začneme objevovat sami v sobě. Myslím, že jedním z projevů, že lásku začínáme skutečně prožívat je to, že necháme své blízké, aby nám  pomohli, aby nám projevili podporu, aby nám byli nápomocni v těžké situaci. Ale skutečná láska  pomoc nevynucuje, nedožaduje se jí pomocí citového vydírání, výčitek, obviňování a manipulací. Skutečná láska jen projeví své obavy, slabosti, poprosí o podporu  a jen se odevzdá tomu, zda okolí bude připraveno pomoc a podporu poskytnout. Pokud skutečně otevřeně sami sobě a svému okolí vyjádříme potřebu pomoci a opory, ona přijde. A přijde od toho, kdo je připraven nám pomoc poskytnout…. Projevit slabost, požádat o pomoc a podporu je láskyplné vůči sobě i ostatním.

Doba Adventu je dobou příprav na Vánoční svátky. Vánoční svátky jsou dobou, kdy se ukončuje jedno období, aby mohlo začít období nové. Připravit se na konec něčeho je vlastně určitou rekapitulací a uvědoměním si toho, co jsme v uplynulém období prožili, jak jsme to prožili a kam nás to může posunout. Abychom dobře vykročili do nového období, je třeba to minulé uzavřít, dokončit a netáhnout si zbytečně do budoucnosti stará zranění, křivdy, strachy a resty. Proto je vhodné v období Adventu zklidňovat svoji mysl, meditovat a otevírat se světlu. Nezabřednout jen do shánění dárků, vnějšího úklidu a zdobení svého okolí, ale udělat si úklid v sobě a vyzdobit si svůj vnitřní prostor odpuštěním a láskou.

V životě často přicházíme do situací, kdy se musíme rozhodovat jak dál. Často nám to osud naznačí a nám to není příjemné, protože naše ego má rádo cestu ve vyjetých kolejích, která je sice často plná bahna a rygolů, vlastně ani nikam nevede, protože někde na ní je bludný kámen, díky němuž se motáme stále v kruhu. Ale naše ego je kamarád strachu, pochybností, zatuchlosti a plísní, pavučin a nehybnosti. A protože my jsme od malička vycvičeni nechat se ovládat egem, tak se tak životem motáme a motáme, někdy se úplně zamotáme, že nevidíme ani světýlko, které by nás vyvedlo z té motanice ven….

Nic tím nezískáváme, přicházíme o zdraví o energii, vyprchává z nás nadšení, odvaha i láska a tak už se jen tak ploužíme, ale ego je potěšené… ono nás vede, řídí, ovládá.

Ale tam nahoře v andělských sférách nás sledují, mají nás rádi, zajímáme je, tak nám občas hodí záchranné lano v podobě určitých znamení a událostí a říkají si : snad se ten hlupáček toho našeho lana chytí a přehoupne se konečně na lepší cestu, která vede příjemnou krajinou, potká tam něco nového a prospěšného…. Ale my hlupáčci a zabedněnci to lano nechceme vidět a když už ho zahlédneme, tak nám naše ego rychle zakryje oči strachem, a jinými  nehezkými pocity…

Ale když to ego necháme sice v sobě, ale pohladíme ho, řekneme mu: už jsi mě vedlo dost dlouho, běž si odpočinout, já se teď vydám cestou srdce, duše, tak se naše oči otevřou a my najednou vidíme spoustu těch záchranných lan, spoustu ukazatelů: tam je nová cesta, do svobody, do objevování,…… a my se tam odvážíme vykročit.

Ale to ještě nemáme vyhráno, protože to ego odložené dozadu se začne nudit a začne vylézat. A vylézá v podobě situací, které nám jakoby ukazují, že na nové cestě je spoutu nebezpečí, neprozkoumaných zákoutí, nepoznaných  výzev a my se lekneme, ego vyskočí a už nás zase řídí….

A my jsme svobodné bytosti a máme možnost volby zarůstat mechem a lišejníkem emočních zranění, nemocí, strachu a pokrytectví. Ale také možnost roztáhnout křídla, zhluboka se nadechnout, říci, zakřičet: ANO!!! A to potom praskají obruče na nás navlečené, odpadávají koule řetězy na našich nohách přidělané a my vykročíme na skutečnou cestu svobody, odvahy a lásky. Lásky k životu, sami k sobě i k ostatním. A je to nádhera, naše oči procitají, náš sluch se zostřuje, naše vnímání se rozšiřuje a zaplavuje nás světlo, volnost a souznění. Souznění s celkem, jehož jsme součástí.

A stojí to za to, i když než se nám podaří takto vykročit, zažijeme strachy, obavy, výčitky a obviňování, propláčeme mnoho slzí, ale za tím vším se objeví skutečná radost prozářená vědomím, že tu na to nejsme sami!

A teď je doba, která je tomuto nadechnutí a vykročení velmi příznivá!

A já světelný průvodce Dejvá Li vás ráda povedu cestou odvahy, radosti, stačí jen naslouchat svému srdci, cítit svoji duši a tam v těch sférách potkáte mě, čekám tu na vás, trpělivě a pokorně.  Vydejte se na cestu moji milí! Neztrácejte čas. Miluji vás.

Dnes je 1.11.2010 a je svátek všech zesnulých, nebo také dušičky…… co nám tento den přináší? přináší nám energie, které nám ukazují širší rozsah našeho bytí, to, že tu žijeme jako lidé v našem těle v tomto životě a zároveň že tento náš fyzický život má širší rozměr než jen rozměr existence ode dne narození do dne fyzické smrti. Ten dotek smrti, konce našeho fyzického života je pro nás velmi prospěšný. Na jedné straně si vážit každé minuty, kdy dýcháme, kdy žijeme, kdy prožíváme, vnímáme svými fyzickými smysly…. na straně druhé i dotknout se něčeho, co má přesah přes naše běžné zkušenosti…. nemusíme mít strach z toho, že jednou přijde moment, kdy naše fyzické tělo přestane fungovat, kdy přijde okamžitk, kdy naše duše opustí toto tělo a bude následovat cestu do spojení se s Prozřetelností. To nám může dát schopnost života si vážit a zároveň na něm zbytečně nelpět….. A také si můžeme uvědomit i pocítit, že ti, kteří již své tělo odevzdali zemi a jejichž duše se odpoutala od zkušeností prostřednictvím fyzického života nezmizeli z našeho života, ale jsou v něm neustále prostřednictvím toho, co jsme spolu zažili. Můžeme si uvědomit, že vše na tomto světě je nám pouze propůjčeno k tomu, abychom získávali zkušenosti. Nic nám nepatří, tedy o nic také nemůžeme přijít… a to nám může dát sílu v podobě svobody a pokory.

Dnešní slunečný den nám může pomoci také dořešit přijetí odchodu někoho našeho blízkého, konečně ho můžeme v lásce propustit do světla a nepřipravovat se tak zbytečně o radost a energii s ní spojenou. Zákon zachování energie nám v tom může být nápomocen, pokud si uvědomíme jeho působení na všech úrovních existence: žádná energie se neztratí, jen se promění. A proměna je vývoj a ten nezastavíme. Lépe je to takto přijmout a radosvat se z toho, že jsme to pochopili a přijali.