Indiáni často pojímají náš život jako svět zvířat… asi proto, že jsou spjatí s přírodou daleko více, než my… rovnováhu vytváří poměr protikladů… nebýt stínu, nepoznáme světlo, obojí to v nás žije, nemá cenu to potlačovat, ale poznávat a nakládat s tím… třeba nám pomůže tato bajka…
…starý Indián povídá vnukovi: “ víš, v každém z nás žijí dva vlci – jeden, to vlk Světla, to naše radost, spokojensot, štěstí, vděčnost, naděje, důvěra, zodpovědnost, tolerance, schopnost měnit se, rozvíjet se …. a vlk Stínu, to je náš strach, odpor, křivda, vina, zloba, závist, nenávist, nezodpovědnost, nedůvěra, beznaděj, neschopnost měnit a rozvíjet se…“ a malý Indián se ptá: “ a dědečku, který ten vyhraje?“… starý Indián odpovídá: “ no přece ten, kterého budeš krmit!“ HOWg…….