Slovo CHCI…často říkáme, často ho slyšíme od druhých… jaká je vlastně energie tohoto slova?….
Zkusme si slovo CHCI vyslovit nahlas a poslouchat ho, jak nám zní, vnímat, jakou má energii…
…podle mne slovo CHCI zní tvrdě, umanutě, není v něm obsažena pokora, asi ani Láska….není v něm prostor pro altenativu, pro toleranci… prostě TO CHCI… je mi jedno jaké to má souvisloti, to mé chtění, je mi jedno, zda mi to skutečně prospěje, je mi jedno co to mé chtění dělá s druhými…. CHCE prostě naše Ego…. ne, že by Ego bylo nějaké špatné, ale protože Ego je omezené… pokud necháme za sebe jednat, mluvit, myslet jen Ego, je v našem životě jen CHTĚNÍ…. ale chtění přináší s sebou většinou omezování druhých, omezování i sebe samého… protože v té tvrdosti a omezenosti CHTĚNÍ je zároveň obsaženo zklamání, křívda z toho, když nedostanu to co CHCI….
A zklamání, křivda mě odděluje od ostatních, od radosti, od pokory, od Lásky, od Lásky opravdové, od Lásky Srdce, Duše, ne Ega….
Podívejme se třeba na příklad toho, když někdo „někoho chce“…. CHCI TĚ!!!! ten kdo toto takto vysloví, aniž by o sobě tušil… je vlastně veliký uzurpátor, manipulátor, ..který někoho potřebuje vlastnit, dělat si s ním co chce, omezovat ho, vůbec ho vlastně nezajímá, jak to má ten druhý, ten objekt jeho chtění…. ON HO PROSTĚ CHCE!!!! ….no, můžeme někdy ve své omezenosti pokládat toto za projev lásky…. ale když to opravdu procítíme, když jsme schopni vnímat skutečný obsah tohoto postoje, dojdeme k tomu, že ten, kdo nás CHCE… nás prostě chce… ale to je tak všechno… vůbec ho vlastně nezajímáme, nezajímá ho jak se cítíme, jaké máme představy, jsme jen objekt jeho CHTĚNÍ….chce nás, tak jako malé dítě chce nějako hračku, nebo pamlsek….CHTĚNÍ je podle mě projev nezralosti osobnosti… v určité fázi života je nezralost přirozená a vlastně prospěšná… jsme na cestě růstu… rosteme od malého k většímu, od nevědomí k vědomí, od chtění k bytí, od prožívání skrze Ego k prožívání skrze Srdce, skrze Duši….od Nelásky k Lásce….
CHCE vlastně něco skutečná Láska?…. nechce… protože Láska když JE tak JE… nepotřebuje vlastnit, nepotřebuje omezovat, nepotřebuje manipulovat… ona když JE… tak je všude, bez omezení, bez výčitek, bez obviňování, bez křivd, beze strachu, bez pochybností…
Láska, pokud ji skutečně cítíme ve svém životě, přináší nám svobodu i do vztahů, nejen k sobě, ale také k druhým… a ta svoboda Lásky je bez chtění, bez lpění, bez omezování sebe druhými a bez omezování druhých sebou….
Pokud žijeme skutečnou Lásku, neovládá nás už Ego, proto mizí strach z toho, že budeme opuštěni, proto mizí potřeba dokazovat, že někoho milujeme, nebo potřeba toho, aby nám ten druhý dokazoval, jak nás miluje… Láska je spojena se Srdcem, s Duší…. Láska přináší do našeho života uvolnění od CHTĚNÍ, tedy i osvobození od strachu…. Láska dokáže přijmout to, že prostě někdo odejde z naší blízkosti, protože pochopí, že to, co jsme si mohli předat jsme si předali a život jde dál…. Láska potom může zůstat, jen se přeměňuje její forma… třeba z formy milenecké, do formy přátelské… Láska přeje!!! Ale nejen vlastnímu Egu…. Láska přeje všem!!!
Láska nic nechce, protože Láska nic nepotřebuje, Láska prostě JE!!!
Tak pokud nám bude naskakovat potřeba říkat CHCI TO… CHCI TĚ… už chápeme, že to není hlas Srdce, Duše, ale hlas Ega… a ten můžeme nevyslyšet a orientovat se na hlas SRDCE, hlas DUŠE….a je to veliká úleva NECHTÍT… jen BÝT!!! a BÝT v Lásce, BÝT s Láskou…. pokud jsme s Láskou… nejsme již sami!! …a protože s Láskou nejsme sami, nepotřebujeme nikoho a nic chtít…. a svobodně dýcháme, svobodně žijeme, svobodně milujme!!!Aloha!!!
…