„Slyšel jsem, že za dávných časů se všichni lidé dožívali sta i více let a přece jejich pohyby neochably. Dnes lidé dosáhnou padesátky a jejich pohyby už jsou malátné. Je dnes jiný svět, nebo už lidé ztratili schopnost žít přirozeně?“
Čchi Po odpověděl: „V dávných dobách ti, kteří znali pravou Cestu, respektovali přirozené střídání jinu a jangu a dokázali s ním sladit svůj způsob života. V jídle byli střídmí, pravidelně střídali pohyb a odpočinek, za ničím se nepachtili a nevyčerpávali se přílišnou prací ani nezřízeným sexuálním životem. Dokázali tak dosáhnout harmonie těla a ducha i naplnit člověku daný věk, který čítal více než sto roků. Teprve potom odcházeli z tohoto světa.
Dnešní lidé ale takoví nejsou. Alkohol jim nahrazuje stravu, upachtěnost se stala obvyklým způsobem života. V opilosti se pohlavně vybíjí, strastmi a tužbami vyčerpávají svoji životní esenci, vášně rozptylují jejich vrozenou životní sílu. Chtějí, aby se jim okamžitě splnila všechna přání, neuznávají žádná omezení ani v činnosti ani v odpočinku. Sotva dosáhnou padesáti let věku už jsou zesláblí.“
Zdá se vám, že Čchi Po popisuje naši společnost na počátku 21. století? Podobnost je až zarážející, ale je to vylíčení stavu a způsobu života v dávné čínské minulosti.
Jak je vidět, již před tisíci lety v daleké Číně vypadal život podobně jako dnes u nás…. jak vlastně žít, co dělat, jak nacházet správnou míru, kde hledat hodnoty jsou otázky staré jako lidstvo samo…. je jen na nás samotných zda budeme o nich přemýšlet a jaké zaujmeme stanovisko k vlastnímu životu a jak ho prožijeme. Je to jen na nás, jsme v tomto zcela svobodní!!