Tvořivost je nám daná jako dětem…. děti stále něco vytvářejí, zkoušejí, improvizují, často jsou jim kladeny otázky ze strany dospělých: “ co to děláš“, „co to bude ?“, “ k čemu to bude?“…. dítě odpovídá:“ nevím…“.. často nerozumíme naší divné otázce….a ono opravdu často neví co to bude, k čemu to bude…. a proč by to muselo vědět? Aby naplnilo nějaká očekávání? Aby bylo pochváleno?..možná, protože jsme ho tak naučili….. my totiž nedokážeme být natolik svobodní, abychom jen tvořili, zkoušeli, nechali  se vést inspirací, intuicí… my jsme si totiž odnaučili hrát….

Většinou děláme to, co je nějak užitečné, co je zpeněžitelné, děláme to tak, jak se to má dělat… hodnotíme to co jsme udělali, hodnotíme sami sebe podle toho, zda se nám to povedlo více či méně…necháme se hodnotit ze strany okolí…

A přitom je tvořivost tak velmi příjemná, prospěšná….. a nyní přichází jaro, Velikonoce, začne nový astrologický cyklus příchodem Slunce do berana…., beránka – mladého, svěžího, svobodného, trochu tvrdohlavého, zkoušejícího neotřelé a nepoznané….. Slunce v beranu začíná zcela nový cyklus. Vše začíná znovu, rodí se nové, nezkušené, ale také nezasažené rutinou, nesvobodou….

Můžeme tento čas zapomenout na všechno co víme, na všechno čemu nevěříme / hlavně sami sobě/ a být jako to dítě, jako ten trošku drzý vizionářský beránek….. a tak se můžeme pustit třeba do vytváření velikonočního věnce. prostě něco vzít, zkusit to nějak ohýbat, tvarovat, svazovat, formovat, nějak to zdobit, krášlit…. a třeba nám z toho vznikne věnec, kterým něco ozdobíme, nebo možná vznikne něco úplně jiného…. ale hlavní bude to, že se do toho tvoření pustíme….

A nemusíme vůbec přemýšlet proč zrovna věnec, jaký význam má kruh, barvy, tvary…. můžeme jako ty děti hravě svobodně tvořit… ne pro výsledek, ale pro tvoření, pro prožitek….pro radost….

Zima je na odchodu, jaro se začíná ozývat… na jedné straně  je nám to příjemné, den se prodlužuje, sluníčko se ukazuje více, otepluje se…. ale pozor! Zima nás celkově vyčerpala. jedním z důvodů je to, že přestože jsme savci, nepřizpůsobujeme se rytmu přírody a ročním obdobím: žijeme ve stále stejném tempu, místo toho, abychom na zimní období zmírnili tempo a aktivity, přizpůsobili i stravování, pitný režim., „jedeme stále stejně..“

A tak zároveň s příchodem jara začneme pociťovat následky toho, jak jsme nakládali se svým životem během zimy. Pociťujeme únavu…. ale často, místo toho, abychom projevy únavy brali jako informace. že máme něco měnit, únavu se snažíme ignorovat …A to je chyba…. můžeme  se nějakou dobu se svojí únavou prát, ale nemáme šanci. Stejně nás přemůže, ale to se již projeví jako nemoc, bolesti, hlavy, páteře…..špatnou náladou, nervozitou…

Tak jak k jarní únavě přistoupit? Prostě ji přijmout a poddat se jí. Věnovat dostatek času spánku, vydatnější je spánek před půlnocí.

Denně chodit pěšky, třeba místo jízdy autem do práce,  jít na 30 minutovou procházku, nejlépe do přírody. Věnovat se alespoň 2x týdně pohybu, přirozenému, takovému, který nám pomáhá uvolňovat napětí ve svalech, rozproudí nám toky energií v těle, občas se zklidnit meditačním či relaxačním cvičením.

Dostatečně pít, především pramenitou vodu, třeba i čaje s detoxikačními účinky, jichž je dnes na trhu dost… zvýšit příjemn vitamínů, nejlépe přirozenou cestou: výborné je kysané zelí, saláty z čerstvého zelí, červené řepy…. třeba si dát i nenásilnou detoxikační kůru…například rýžovou. Místo kávy si dát Caro, místo alkoholu ovocný džus..

Ráno se při otevřeném okně pěkně prodýchat, dát si studenou sprchu…a začít den s myšlenkou: Každý den mi přináší nové výzvy a zkušenosti..!

Po nějakou dobu si stanovit priority v tom, co skutečně musíme udělat, zařídit, věnovat se odpočinku, příjemné četbě, ručním pracem, do obytných prostor si pořídit první kvetoucí květiny / prvosenky, hyacinty, krokusy, …./