Osobnost Karla IV. je nepopiratelně významná pro české dějiny… ale myslím si, že nejen pro dějiny, ale i pro současnost a také budoucnost českých zemí…Karel se narodil 14.5.1316….ve znamení Býka..

Byl to zrozenec mimořádně inteligentní, učenlivý a výřečný (Slunce ve dvanáctém domě horoskopu ve znamení Blíženců, Ascendent v Blížencích v konjunkci s Venuší a Merkurem ). Byl to také člověk objektivní, schopný se dívat na věci z různých úhlů (Luna ve Vodnáři v konjunkci s M.C. ), kterému nechyběla odvaha a bojovnost (mimořádně silný Mars ve Lvu v konjukci s hvězdou králů Regulem).

Zajímavé je, že první léta života jako malé dítě prožil vlastně  izolovaný, zavřený na hradě Lokti, ve tmě, samotě..tam zřejmě tak tvrdé podmínky malému Karlovi aktivovaly velice silnou intuici, schopnosti zření a rozšířené vědomí…. potom, když ho otec dal převézt do Francie a Itálie, malý Karel se ocitl v prostředí, které mu bylo celkově neznámé a cizí, než se naučil řeč, byl nucen orientovat se skrze intuici… tak se jeho schopnosti vnímat intuitivně, schopnost zření a používání nejen rozumu-  chtě nechtě posilovaly…prostě životem… praxí…

Když se potom ocitnul v Čechách jako následník trůnu, ocitl se v zemi, kterou považoval za Novou Zemi… velice dobře dokázal rozeznat energetický náboj českého území a proto tady také vybudoval několik nejen stavebně, ale především energeticky, magicky silných staveb – Svatovítská katedrála, Karlův most, Univerzita, Nové město pražské, Karlštejn…

Rozeznal Vltavu, jako  předěl mezi „dvěma světy“… Karlův most je nejen mostem přes řeku, ale mostem , po němž člověk přejde z jedné dimenze do druhé… samozřejmě, že člověk „nevědoucí“ si přechodem přes Karlův most neodnese tolik, co člověk „vědoucí“… ale není náhodou, že se na most hrnou davy lidí… něco je sem zkrátka přitahuje…a není jen architektura a stánky s veteší…

Zajímavé je také, že Petra Parléře, stavitele impozatních staveb, si Karel  jakoby náhodou vybral, když jel Rakouskem, kde mladý Parléř pracoval v lomu… „Něco“ Karla upozornilo na tohoto člověka…a tak se stal Karlovým dvorním stavitelem….

Nové Město pražské dal Karel budovat jako Nový Jeruzalém…

Královská koruna, kterou dal Karel zhotovit je, nejen nádherným výtvorem šperkařů, ale je dokonale setavena z kamenů, které vyzařují silnou energii, a to, jak jsou jednotlivé kameny do ní vsazeny není vedeno estetickými, ale magickými hledisky… koruna leží celou dobu na lebce svatého Václava… to ještě její energii zvyšuje… král ji měl na hlavě vždy jen na chvíli při korunovaci… aby se aktivovaly určité síly jeho mysli, aby se spojil s energií českých zemí…

Proto se možná některým lidem v přítomnosti koruny může udělat nevolno…

Doba panování Karla IV. je výjimečná, král, původem cizinec si vytvořil tak silný vztah k zemi, která mu byla přidělena… a lid, si k tomuto panovníkovi vytvořil vztah, jako snad k žádnému jinému… a oslavy 700let narození Karla jsou toho důkazem…

Silná energie Karlovy osobnosti se uričtě odrazí při letošního oslavách jeho narození, co to přinese českým zemím.. to teprve uvidíme….

Proč je pro nás tak těžké umět přát druhým… krásu, úspěch, zdraví, bohatství, slávu, štěstí, spokojenost… možná proto, že když my sami nejsme spokojení se svým životem, je pro nás spokojenost někoho druhého něčím, jako je rudý hadr pro bejka…. prostě nás to dráždí…. rozdrážděný býk se v aréně sebedestruktivně pustí do boje s vycvičeným toreadorem… my se po takovém rozdráždění pouštíme do boje sami se sebou, závist, kterou cítíme vůči tomu, kdo nás rozdráždil svým štěstím, úspěchem, krásou…. naší závistí netrpí… vlastní závistí trpíme jen my sami…..závist je jed, který nás otravuje, až nás úplně otráví, pokud se nerozhodneme, že ji ze svých pocitů vypustíme….

Pokud já sama nedokážu cítit , štěstí, spokojenost, závist a zloba mi štěstí nepřinese…. naopak….

Pochopit a přijmout, že moje štěstí a spokojenost je jen v mých rukách, je cestou …. dlouhou, ale smysluplnou…

Pokud já jsem smutná, když v mé blízkosti bude člověk, který je veselý, dobře naladěný, bude pro mě přínosnější, když mu budu jeho dobrou náladu přát, než když se budu užírat tím, že on je veselý a já ne… buduli mu přát jeho veselost, zákon rezozance mě odmění: energie radosti bude postupně vyměňovat energii mého smutku… tady se projevuje úsloví „přej a bude ti přáno“…. někdy se to projeví rychle, někdy pomaleji, ale určitě je to lepší cesta, než si pěstovat svoji špatnou náladu a ještě se navíc užírat tím, že ten druhý má náladu dobrou… je to jen práce s myslí a s pocity, samozřejmě hodně sebekázně… ale jde to! Aloha!!