Období vánoc je spojeno s hojností jídla, výzdoby, s dárky se scházením se. To všechno děláme, někdy až v nerozumné míře. Hojnost často zaměňujeme za nadbytek, přejídání, zahlcování našich blízkých dárky. V nadbytku všeho se ale lehce může ztratit možnost užít si chuti z jídla, radosti z dárků….. A přesycení jídlem, dary, vjemy může vést až k tomu, že kouzloVánoc zmizí.
Největším kouzlem Vánoc je myslím těšení se, očekávání, zázrak překvapení nejen z toho, co dostanu, ale jak se budou z dárků radovat ti, které jsem obdařil!
Pamatuji se, že jako dítě jsem prožívala veliké zklamání, když jsem pod stromečkem našla jen to, co jsem věděla, že to dostanu, protože jsem to zkrátka potřebovala! Radost jsme měla vždy z něčeho, co bylo překvapením, co jsem vůbec neočekávala! Třebaže to byla jen maličkost. Ale to překvapení, ten úžas, to jen ten pravý zázrak Vánoc! Užijme s radostného očekávání zázraků Vánoc, třeba jaké nám bude naděleno počasí, jak se podaří ozdobit stromeček, koho potkáme na poslední výpravě za dárky, jakou nečekanou maličkost najdeme pod stromečkem. Dejme si tu práci, nachystejme tuto radost z nečekaného dárečku svým blízkým! Užijme si zázraky Vánoc nezkažené přehlcením se všeho…
A ještě jeden dárek bychom si mohli dát každý sám sobě. A to je možnost využít předvánoční čas k tomu, abychom zrekapitulovali kde máme nějaké nevyřešené vztahové záležitosti, kde bychom mohli udělat odpuštění, usmíření. Pokud se nám podaří nalézt si na toto čas a sílu, bude to ten největší dárek, který k letošním Vánocům nadělíme sobě i druhým.