Mám takový pocit, že ta současná zvláštní doba je jakýmsi sítem, které odděluje a bude oddělovat zdravé od nemocného, čisté od špinavého, přirozené od nepřirozeného , upřímné od neupřímného, podstatné od nepodstaného…..
To síto ale není nic jiného, než Život sám.
Život přináší opravdu zvláštní, neobvyklé situace a také mnoho reakcí na tyto situace.
A to jak od jednotlivých lidí, tak od celých skupin, institucí, oblastí, národů, od těch, kdo se nějakým způsobem podílí na „řízení společnosti“, od věřících i nevěřícíh, od vzdělaných i nevzdělaných od dospělých i dětí…
A právě o ty reakce jde.
Jak kdo reagujeme na situace a podněty, které prožíváme je prubířským kamenem našeho charakteru, naší síly, naší víry, naší opravdovosti nebo naopak naší prázdnoty, byť naplnění balastem věcí a titulů….
Jde teď o to, abychom zachovávali rozvahu, klid, zdravý rozum a chladný úsudek.
Jde o to, abychom velmi třídili informace, které jako vše zaplavující vlna odevšad na nás útočí.
Právě posuzovat, jak k informačním tokům přistupovat, je velkým a myslím, že zásadním úkolem současnoti a budoucnosti.
Většina lidí si myslí, že jejich spokojenost závisí na tom, kolik si vydělají, nebo seženou peněz, kolik si pořídí majetku a zábavy, kolik docíílí prestyže a vzdělání…. ano, myslet si to mohou, to jim nikdo nevyvrací, proč také….
Ale ve skutečnosti je to klam, kterému podléháme, který nás oslabuje do pozice pouhých konzumentů a loutek …. opravdová spokojenost s ničím tak plytkým nesouvisí.
Silný člověk je sám se sebou spokojený, protože má „čisté svědomí“, nedosahuje totiž spokojenosti a úspěchu na úkor druhých, na úkor přírody, na úkor dalších generací.
Zdraví je jeho přirozeným stavem, protože jeho organizmus je silný tím, že neplýtvá energií zbytečnými myšlenkami, zbytečným usilováním, honbou za chimérami a přetvářkou a lhaním.
Silný člověk nemá obavy o své zdraví ani o svoji existenci, protože ví a cítí, že není důvod se obávat.
Bez obav, beze strachu, jsme silní, protože jsme součástí dokonalého celku, jímž je Život.
A jako součást toho celku se chováme ohleduplně ke všem jednotlivým částem toho celku, tedy i k sobě. Naše slova, myšlenky a činy jsou v souladu, žijeme v proudu opravdové klidné Radosti a netoužíme po ničem a po nikom, protože víme a cítíme, že život je proud událostí, jako řeka je proudem vody jí protékající a stále se plynutím měnící. V té neustálé změně je nádhera Života.
Přeji nám všem, abychom dokázali plynout prostřednictvím našich slov, myšlenek a činů čistě a spokojeně tokem Života. Aloha!
