13. května jsme přijely – my ženy – do Křižánek za pěkného deště, větru a sychravého počasí… ubytování na krásné roubence bylo prima, ale chladné počasí nás „zahnalo dovnitř…“… začaly jsme zahřátím organizmu intuitivním tancem, který jsme končily na skvělé Vivaldianno…. večerní meditace na Srdeční centrum proběhla v příjemně vytopené místnosti – kachlová kamna nezklamala….
Večeři jsme si připravovaly společně – čerstvé saláty, ředkvičky a bylinky z farmy …. mňamka…
V sobotu ráno nás probudilo nesměle vykukující sluníčko a tak jsme ráno cvičily venku – čikung, cvičení 5 živlů a harmonizaci základních čaker… snídaně připravená ze sýrů z farmy a domácího chleba byla vlastně „meditací “
Potom jsme se vydaly na pěší tůru směr Mílovy a Dráteníčky…a cestou jsme odkládaly bundy i mikiny… sluníčko nabíralo na síle… Při jednom zastavení jsme „měly téma žiji v přítomném okamžiku“… některé z nás praktikovaly místy i bosou chůzi ……..a pozdní oběd v Hostinci v Kosků byl oslavou prostého chutného jídla a radosti z práce.. oběd: výborná zelňačka, škvarková pomazánka s domácím chlebem…..plně uspokojil naše chuťové buňky…. Tak trošku v euforii z báječného oběda a báječné obsluhy jsme zamířily do nejmenované kavárny kousek odtud a dostali jsme krásnou lekci: nenechat si zkazit dobrou náladu otrávenou obsluhou a nebrat si osobně otrávené: „… tak co si dáte…. tak další… tak další…“.. a …“ jo hořickou trubičku se šlehačkou jsem nedonesla?… ahaaa“…. no ale my to ustály a odcházely jsme s úsměvem na tváři…..
Při zpáteční cestě jsme si trošku na břehu rybníka připoměly čikung a po cestě intuitivní tanec…. po návratu ze skoro 20km tůry jsme ještě “ pustily Červeňáka“ a uvolnily tělo i mysl intuitivním tancem…
Večeře – rizotko se sušenými rajčátky a rozpečené haloumi z farmy , vše připravené společnými silami – navodila prima atmosféru tvořivého večera, vytvořily jsme si i andílka z ovčího rouna…
Neděle nás hned po ránu trochu zchladila – zamračeno, teplota na 3 stupních a první kapky deště… bez raního cvičení jsme šly připravovat snídani a po ní v teple seknice kreslily automatickou kresbou harmonizační obrázky… po obědě se trošku vyčasilo a tak jsme se navlečené do bund vypravily na menší procházku po okolních kopcích a vnímaly energii lesa i stromů… další odměnou nám byl návrat za slunečních paprsků… využily jsme toho k závěru pobytu – cvičením živlů na čerstvě posekaném trávníku a poděkováním za to, co jsme společně na Vysočině prožily… návrat byl už za deště… jakoby nám Příroda dala dárek na rozloučenou v podobě půlhodinky krásného počasí… Děkujeme!!!
