Tibeťané jsou příjemné, přirozené a praxí ověřené cviky, které posílí, protáhnou, rozhýbou, co je na těle třeba, zároveň rozrzproudí toky vitálních energií a vyrovnávají i naši mysl, zlepšují koncentraci, paměť, inspiraci…. celý květen budeme cvičit nejlépe vždy ráno, asi 15 minut po probuzení všechny Tibe’tany, začneme první týden na počtu 7, další týden přidáme na počet 14, třetí týden již 21 a tak až do konce května…. a pokud si po skončení cvičení ještě přidáte polohlasné opakování mantry Óm mani padme hům… účinek ještě zesílíte… a můžeme zároveň pěkně sledovat, co se bude dít s námi na úrovni fyzické, psychické, jak se budeme cítit….začit den tímto cvičením je příjemné, prospěšné, radostné… přidejte se! ÓM!
Připomenu jednotlivé cviky, pořadí je dobré zachovat, ale není to dogma:
1.
Zvolna upažíme obě ruce, nepropínáme lokty, a otáčíme se kolem vlastní osy ….končíme výdechem ústy
2.
klekneme si na zem, dlaně opřeme o hyždě, pomalu se rovní zakláníme, tělo je stále v ose, v nádechu, při výdechu se vrátíme do výchozí polohy
3.
položíme se na záda, ruce podél těla, s výdechem zvedáme nohy ze země do kolma, bradu při tom zvedáme k prsní kosti, s s nádechem se vracíme nohy i hlavu na zem
4.
sed, nohy natáhnout na zem před sebe, ruakama se opřeme o zem vedle kyčlí a s nádechem zvedáme pánev až polohy stolečku, hlava je v prodloužení, s výdehcem se vracíme do výchozí polohy a bradu směřujeme k prsní kosti
5.
leh na břiše, rukama se opřeme o zem pod rameny nedechneme,s výdechem se zvedáme do „stanu“, chodidla tačíme přitom do země, v bezdeší se vracíme do výchozí polohy
6. Tibeťan nebo také padání
stoj, ruce sepneme dlaněmi, dotkneme se “ oblohy“, potom čela, prsní kosti, s výdechem leháme na břicho, čelo opřeme o zem, ruce opřeme lokty o zem a sepnuté dlaně míří k obloze… potom se opřeme o ruce a přes klek se zvedneme do stoje….
Tento cvik symbolizuje neustálý koloběh života, neustálé změny, narození a smrt, začátek a konec, také nás spojuje se zemí a tím nám dodává stabilitu…
Příjemné cvičení! ÓM!