…každý se občas bojíme, často si svůj strach ani neuvědomuje, často ho potlačujeme, a tak v nás žije a oslabuje nás… nemá cenu se se strachem prát, cestou je ho prostě přijmout, bez hodnocení, a on pak může odejít a udělá v nás místo pro pocit bezpečí, naděje, důvěry….například takto: v situaci, kdy si strach uvědomím si v mysli přestavím, jak vypadá jako temný mrak, nedechnu se, a vyfouknu ústy jako bych skutečně chtěla mrak odfouknout a pomyslím přitom že ten mrak se fouknutím rozplývá a objevuje je jasné světlo….a mohu praktikovat i preventivní cvičení: představím si temný mrak, pomyslím, že to jsou mé strachy, nádech, vyfouknutím mrak strachů rozpouštím a objevuje se jasné světlo bezpečí, důvěry a naděje….. Aloha!