…jakpak to je s leváctvím….

Dnes je svátek leváků…. levák není jen člověk, co používá levou ruku jako dominantní k většině úkonů, ale leváctví souvisí i s tím, že dominantní má tento člověk pravou hemisféru, tedu tu co souvisí s tvořivostí, intuicí, emocemi, nenverbální komunikací.
Leváctví se netýká jen ruky, ale také očí a nohou.
Stoprocentí levák bude mít tedy dominantní levou ruku, odrazovou levou nohu, a řídíc i levé oko.
Může být ale člověk, který nemá dominantní levou ruku ale má dominantní levou nohu, jiný zase levé oko….
Pro leváka je poněkud těžší žít ve světě, který je určován většinovou prváckou populací.
A to nejen, že píšepro sebe nepřirozeně z druhé strany a místo odzdola nahoru…. zkuste si jako pravák vzít tužku do levé ruky
a zkuste psát odshora zlea doprava…nebudete téměř vidět co píšete, a bude to pěkně krkolomné…. a tady vidíme, jak je levák znevýhodněný již tím, že ve škole musí psát jako pravák, i když dnes už ho nenutí psát pravou rukou…..
Kdysi byli leváci tvrdě pronásledováni jako nějaká negativní bytost, prokletá, zavrženíhodná…. když je přestala společnost pronásledovat, alespoň se vrhla na přeučování na praváka…. dětem zavazovali levou ručičku, aby ho nutili používat pravou… z toho vznikalo mnoho bloků a třeba koktání, pomočování, velký stres…
Toto je dnes minulost, ale když si představíte, kde všude musí levák přepínat na pravácky nastavený svět, bude toho opravdu hodně…
A není to omezení jen fyzické, ale celý svět je dnes pojímám pravácky… převaha logiky, formálnosti, systemtičnosti na úkor tvořivosti a intuice….
Ideální by bylo, kdybychom byli obouruč, kdyby naše hemiféry byly půl na půl… to je ovšem jen ideál, realita je jiná…
Pro dítě leváka není jednoduché, když rodiče jsou praváci, nacházet styčné průhledy životem je mnohdy těžké, ale i pro rodiče, aby s dítetěm levákem komunikoval tak, aby ho vlastně nepoškozoval..
A není ti jen v rodině, ale také ve škole… celý systém vzdělání je vytvořený praváky pro praváky… leváci jsou někde na okraji a tak často jsou považování za problematické, někdy i „hloupější“… je to ale zcela jinak… mohou být velikou inspirací a obohacením pro osvíceného učitele… a také i pro rodiče a celou společnost…
Aloha!