Často se mi stává, že s lidmi probíráme téma neúspěchu, nezdaru, chyby…. a právě postoj k vlastní chybě či neúspěchu zásadně ovlivňuje náš život…. obvykle je nám již v dětství vložen postoj: chyba je špatná věc, neúspěch je něco, za co se máme stydět, je to projev našeho selhání…. a právě tento postoj je velice destruktivní, protože snižuje celkoou naši sebehodnotu a důvěru v naše činy, vlastně je zdrojem našich dalších chyb a neúspěchů….

Obvykle lidé reagují při upozornění na to, že udělali chybu popuzeně, začnou se buďto obhajovat, nebo svádět vinu za svoji chybu na někoho jiného…. místo toho, aby s chladnou hlavou vyhodnotili situaci, která vedla k chybě, uvědomili si příčiny toho, že udělali chybu a hledali řešení, která vedou k neopakování chyby, tedy k úspěchu…

Často se ti, kdo nás vychovávají, kdo nás učí, kdo nás řídí, staví do pozice: já nechybuji, nikdy jsem žádnou chybu neudělal….. to ale nemůže být pravda, protože není na světě člověk, který by v životě žádnou chybu neudělal… to není zkrátka možné…

Chyby jsou cesty učení, získávání zkušeností, jsou zcela normální… ano, není chyba jako chyba, některá chyba je téměř bezvýznamná, přehlédnutelná, jiná může být až fatální, může mít za následek velký zvrat v našem životě, dokonce může náš život zcela převrátit vzhůru nohama…. v důsledku chyby můžeme úplně padnout na zem, ale nepropadnout beznaději,  ale nadechnout se nabrat sil a začít  se zvedat a stavět se na nohy, začínat znovu…. je to často těžké, ale jde to…

Na dotaz co je to vlastně úspěch odpovídám: úspěchem je pro každého něco jiného, je to zcela subjektivní… ano, v určitých obdobích si společnost vytváří určitý obraz, někdy i normu úspěchu, kterou většina lidí přijme za své a potom se snaží tohoto úspěchu dosáhnout, často bez toho, aby si uvědomila, že to je jen chiméra, za kterou se pachtí a ženou, že jim to nepřináší radost, spokojenost,nebo když ano, jen chvilkovou… ale úspěch je pojem zcela subjektivní a měli bychom již od dětství dostávat prostor k tomu, abychom si vytvářeli svobodně vlastní názor na úspěch, především bez obav z toho, jak nás bude hodnotit okolí… úspěch je podle mě pocit, když se cítítme dobře, když jsme spokojení, ale bez toho, abychom čekali jak se k tomu staví naše okolí… prostě být svobodný…. to je úspěch největší… protože když se cítím svobodný, mám dost sil, jsem zdravý, spokojený, šťastný…..

Pokud ze sebe setřeseme okovy strachu z chyb a neúspěchu, otevírá se nekonečný prostor naší tvořivosti, radosti, prostor pro opravdové objevování a prožívání života….Aloha!!!!