Období mezi koncem října a začátkem listopadu je v našich končinách nazýváno dušičkovým obdobím.

V našich zemích to je tradice velice dlouhá, vychází z křesťanství, je to svátek Všech svatých, Památka zesnulých.

Vzpomínáme na ty, co již mezi námi nejsou.

V anglosaských zemích se toto období nazývá Halloween, kořeny tohoto svátku jsou keltské. Keltové se v tuto dobu loučili s létem, připravovali se na zimu. Legendy říkají, že v noci z 31. října na 1, listopad se vracejí Duše zemřelých a hledají pomoc příbuzných, aby jim pomohli přejít ze země živých do země mrtvých. Aby dobře viděli na cestu, lidé jim svítili různými svíčkami a lucernami vydlabanými například z  řepy, dnes se používá dýně.

Dnes je z této tradice často velká komerce a humbuk bez hlubšího smyslu.

V tomto období máme příležitost se zamyslet nad konečností našeho života, nad tím, jaký má náš život smysl, co je a co není v životě podstatné. Je prospěšné si například připustit  vlastní strach ze smrti, jedině když si tento strach přiznáme, máme šanci postupně se tohoto strachu zbavovat. Je dobré i s dětmi toto téma otevřít a cirlivě, ale otevřeně o tématu smrti a konečnosti lidského života povyprávět.

Každý den se symbolicky narodíme když se ráno probudíme a večer když usneme, tak symbolicky umíráme…. 

Můžeme si večer 31.října v klidu sednout při rozsvícené svíčce, nejlépe bílé a vzpomenout si na naše blízké, kteří již na tomto světě nejsou, zavzpomínat na to, co jsme společně hezkého prožili, pocítit vděk za to a zbavit se lítosti, která nás jen oslabuje. Některé veci prostě nezměníme, proto je dobré je přijmout jak jsou.

Přeji Vám klidné a příjemné dušičkové dny.