Slovo komunikace má význam ve smyslu spojovat….komunikujeme, tedy spojujeme…. spojujeme se nejprve sami se sebou, se svými pocity, představami, přáními, potřebami, strachy, pochybami, zraněními… umíme to? Naučili nás to ve složitém vzdělávacím procesu, kterým jsme prošli? Třeba jsme získali i akademické tituly…. přineslo nám to lepší spojení sami se sebou? Naučili jsme se smi sobě rozumět? Naučili jsme se sami sebe přijímat? Spojovat sami sebe se sebou samými nás neučili, nenaučili, my to prostě neumíme… ano, neumí to většina lidí kolem nás, ale to neznamená, že jim to prospívá…. možná je známkou toho, jak neumíme sami se sebou komunikovat, spojovat se se sebou i to, že neumíme komunikovat se svými okolím, s druhými…. a možná je to příčina stavu vztahů mezi ldimi, stavu dnešního světa… svět se spojuje: není problém dojet, doletět, doplout, dotelefonovat se, domeilovat se téměř kamkoliv na světě…..a to nás mate, myslíme si bláhově, jak je svět propojený, jak dokonalá je komunikace….a opak je pravdou. Dokud se nenaučíme komunikovat sami se sebou, na základě toho rozumět sami sobě, nemůže se nám to dařit s okolím. Možná bychom všichni měli jít do první třídy, začít se skutečně něco smysluplného učit: spojovat se se svými pocity, potřebami, přáními, tužbami, představami…