Jak vnímat své nemoci – část šestá knedlík v krku

Krk souvisí s naší pátou čakrou, s centrem komunikace. Komunikace je prostředek dorozumívání se s ostatními, je to prostředek kontaktů mezi lidmi. Pokud naše komunikace není harmonická, tedy pokud nejsme schopni z nějakého důvodu vyjádřit co si přejeme nebo nepřejeme, co potřebujeme, co se nám líbí nebo nelíbí, jaké máme postoje a pocity, je to projevem zablokování komunikačního centra.

Jak se stane, že se naše komunikační centrum zablokuje? Zablokuje se záhy, když se  jako malé děti učíme komunikovat s druhými.  Naši milující rodiče nám nevědomě působí bloky tím, že nesprávně reagují na naše podněty. Například nedokáží přijmout to, že i když jsme malí, máme málo zkušeností, žádné formální vzdělání, ještě ani neumíme správně vyslovovat, přesto nejsme hloupější  než oni, přesto jsme stejně dokonalé lidské bytosti se stejnými právy jako oni, velcí, zkušení a notabene více zablokovaní… A tak se stane, že nám často vůbec nerozumějí, tedy naší dětské komunikaci…. nereagují správně na naše vyjadřování potřeb, přání a pocitů a my přijímáme nevědomě tyto jejich reakce jako odmítání, projevy nelásky a už se nám vytváří neharmonická komunikace. Tím to ale nekončí, protože se nám blokuje i komunikace se sebou samými, ztrácíme schopnost vnímat své pocity, natož je vyjadřovat. Blokujeme se až tak hluboce, že přijmeme to, že nemůžeme vyjadřovat své postoje, přání a pocity, protože  by na  to okolí reagovalo odmítnutím  a to nás bolí. Tak se nevědomě uzavíráme do jakési pasti a v té žijeme aniž bychom si to uvědomovali.

 A naše tělo je nástrojem našeho rozvoje a tak nás začne upozorňovat, že je něco špatně v naší komunikaci. Symbolika je jasná. Něco, co by bylo zdravé vyjádřit, sdělit jsme neřekli, zůstalo to v nás, není to nic hezkého, je to například strach, je to potlačená potřeba vyslovit přání, potřebu. Uvízlo mi to v hrdle, v krku…… a já to na úrovni těla pociťuji jako omezení, knedlík v krku mi brání polykat, nutí mě chrchlat, pokašlávat, v noci, když si lehnu mě to až dusí. Dusím se vlastními hleny, vlastními nevyjádřenými slovy…… Cesta k vyléčení je jednoduchá:  zkusím si uvědomit, co jsem v poslední době neměl odvahu vyslovit, co jsem spolkl, co mi uvízlo v krku a teď mi to dělá ty  fyzické potíže. Ty fyzické potíže jsou signálem toho, že mi to škodí i na úrovni netělesné, že to poškozuje moji duši, moji psychiku. A tak bych měl sám, nebo pod vedením někoho zkušeného hledat ta nevyslovená  slova, věty a uvědomit si co mi brání to vyslovit, kde to ve mě vzniklo a tento blok odtranit. Učit se otevřeně komunikovat se sebou samým, se svým okolím. je to práce těžká, ale když se to začne dařit, přináší to do našeho života mnoho pěkného, zbavuje nás to zbytečných tenzí, omezení a nakonec i fyzických potíží. Nikdo to za nás neudělá, musíme my sami. Stojí to však za to.