Nemoc dítěte je odrazem stavu jednoho a druhého rodiče a zároveň jejich vztahu a jejich vzájemné komunikace. Čtyřletý chlapeček dostal dávivý kašel, dráždivý, nepříjemný kašel. Samozřejmě je rozumné použít bylinný sirup na odkašlávání, zajistit pitný režim, klid a  věnovat dítěti péči a pozornost. Co bylo ale příčinou toho, že chlapec kašle tak, že se dusí, nemůže pořádně mluvit…. den předtím došlo k hádce jeho rodičů. Nastala situace, kdy se rodiče silně názorově střetli, vzájemně se obviňovali, vyčítali si, dokonce na sebe křičeli. Oba stáli nesmiřitelně na svém, nebyla cesta k dohodě, ani jeden nechtěl ustoupit, protože měli oba pocit, že kdyby ustoupili, měl by navrch ten druhý. Dítě toho bylo svědkem. Jeho dětská, čistá mysl, otevřené srdíčko si situaci přeložilo po svém: “ Je ohroženo moje bezpečí, necítím láskyplné prostředí rodiny, cítím se samo, bez opory, nemohu to ale nijak ovlivnit, jsem samo. Jsem malé dítě, nevím si s tou situací rady, nedokážu vyjádřit, že se mi to nelíbí, že mě to zraňuje. Dusím se  tím strachem.“ A to se otisklo na jeho fyzickém těle dráždivým dusivým kašlem…. 

Samozřejmě nejlépe by bylo, takové situaci předejít, aby to dítě nemuselo zažít. Ale pokud by se nedorozumění rodičů neřešilo, oni by to  jen nevyjadřovali slovně, ale uvnitř by stejně byl vztek, zloba, dítě by neoklamali. Ono by to pocítilo a na nevědomé úrovni by to zaznamelo jako stejné ohrožení. Východiskem tedy je uzdravování obou rodičů, hledání vnitřních příčin jejich nespokojenosti,  jejich odstraňování  a tím uzdravování jejich prožívání, jejich vztahů a tím  také zmizí situace, které dítě traumatizují a způsobují jeho nemoci.